‚Funkce haprují.‘ Bartoš viní normy a antimonopolní úřad za nedostatky nového stavebního řízení
Systémy digitalizovaného stavebního řízení v současnosti vykazují některé nedostatky také proto, že byly dodány v minimalistické podobě. Vyžadoval to tak nový stavební zákon, ale také podmínky Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Na schůzi Poslanecké sněmovny to v úterý v podvečer řekl vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Zároveň dodal, že další funkce do Informačního systému stavebního řízení (ISSŘ) a portálu stavebníka plánuje jeho resort podle harmonogramu dodávat. Pracuje se například i na částech, které nejsou zákonem vyžadovány, jako napojení na ekonomické systémy nebo na databáze autorizovaných osob.
Normy nového stavebního zákona a podmínky ÚOHS jsou podle Bartoše důvodem, proč některé funkce „haprují“. Ministerstvo pro místní rozvoj si nyní podle Bartoše dává za cíl rozvíjet funkcionality v reálném čase a dodat je tak, aby ulevily zátěži na úřadech. Zároveň se pracuje také na tom, aby byly systémy přehlednější.
Data extrahované ze systému ale podle něj vykazují pozitivní trend. K pondělku bylo podáno téměř 20 000 žádostí. Úředníci pak začali pracovat s více žádostmi, a to s 23 000. Důvodem je, že pracovníci úřadů zpracovávají také žádosti podané původním způsobem, tedy papírovou formou, nebo žádostmi podanými přes datové schránky.
Odložení digitalizace by Česku způsobilo ještě větší hospodářské škody, tvrdí Bartoš. Rezignaci nezvažuje
Číst článek
V ISSŘ je v současnosti 72 000 dokumentů. Zahájeno bylo zhruba 14 700 řízení a 2900 z nich bylo dokončeno. Zapojeno v systému digitalizace stavebního řízení je v současnosti 665 stavebních úřadů, což podle Bartoše představuje přes 99 procent v ČR. Zbylé půl procento nebo 0,7 procenta jsou pak úřady, které v tuto chvíli nemají žádného zaměstnance.
Modulární dodávání
Digitalizace stavebního řízení začala platit od 1. července letošního roku. Od spuštění ji provázejí potíže, ministerstvo ale dlouhodobě uvádí, že na jejich odstranění pracuje. Ministerstvo pro místní rozvoj chtělo systémy digitalizace stavebního řízení dodávat modulárně, tedy po částech, nikoliv vcelku, jak plánoval dříve resort pod vedením Kláry Dostálové (ANO).
Ministerstvo pro místní rozvoj dříve zveřejnilo harmonogramy, které aktualizuje a vypisuje v nich, jaké změny by v daném období do konce letošního roku chtělo do systému dodat.
„Máme jasný plán pro nasazení dalších funkcionalit,“ sdělil Bartoš a dodal, že se systém podařilo pořídit o miliardu levněji, než předpokládaly původní plány z doby vlády hnutí ANO, což se podle něj zřejmě neodpouští. Uvedl také, že do zřízení digitalizace chyběla data, která by umožnila rozluštit, kde se zadrhl povolovací proces.
„Děláme věci, které nejsou snadné, ale které jsou potřebné,“ dodal. Zároveň se podle něj jedná o největší projekt digitalizace od revoluce, a nikdo neměl dříve odvahu se do něj pustit. Podle ministra pro místní rozvoj ho všichni „lidově řečeno vysrabili“.
Územní plánování
Některé nedostatky nevykazují pouze ISSŘ využívaný úředníky a portál stavebníka, přes který podávají žádosti stavebníci a projektanti, ale také Národní geoportál územního plánování (NGÚP). Jde o systém, který byl také spuštěný k 1. červenci. Jeho úkolem je poskytovat pořizovatelům územně plánovací dokumentace, úložiště dat a procesní podporu.
Některé funkce ale dodavatel nedoplnil podle Bartoše v požadovaném rozsahu a dodání funkcí má v současnosti měsíční skluz. Problém byl podle ministra s jedním ze subdodavatelů systému, který pro hlavního dodavatele pracuje.
Ministerstvo pro místní rozvoj ale jako zadavatel do těchto vztahů nesmí vstupovat, a systém tak byl akceptován s výhradami. V září a říjnu by se do systému měly doplnit některé evidence, které jsou v současnosti řešené jako seznamy ve veřejné části NGÚP a na stránkách krajů. Dále se ale budou dodávat také další nástroje pro územní rozvoj.
