America First, politika síly a záklopka ega. Přístup USA k Evropě bude za Harrisové i Trumpa pokračovat
Tento týden se rozhodne o novém americkém prezidentovi. Nebo prezidentce. Američané ve volbách určí, zda se do Bílého domu vrátí Donald Trump, nebo v něm povýší současná viceprezidentka Kamala Harrisová. Transatlantické vztahy ale podle odborníka na zahraniční politiku USA Jana Hornáta zásadní obrat nečeká, ať zvítězí kdokoli. „Bude se z nich vytrácet duše a budou spíš pragmatické,“ předpovídá důsledky voleb pro postoj Spojených států k Evropě.
Za každé konstelace bude podle Jana Hornáta pokračovat americký tlak na evropské spojence, aby zvyšovali výdaje na obranu a více se starali o vlastní bezpečnost a obranyschopnost. I když v případě Trumpa bude tento tlak s vysokou pravděpodobností mnohem tvrdší. Stejně tak bude obecně dál klesat zájem Spojených států o evropské dění.
Poslechněte si Bruselské chlebíčky s Janem Hornátem, odborníkem na zahraniční politiku USA
„Na prvním místě bude Amerika, na druhém Čína,“ předestírá vedoucí katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Harrisová jako Trump
Podle Jana Hornáta se nezmění ani hospodářský přístup Spojených států k Evropě a důraz na ochranu amerického trhu. Trump v této oblasti hrozí zavedením dovozních cel ve výši 10 až 20 procent na všechny výrobky z EU. Harrisová tak daleko nejde, ale i s ní bude v ekonomice platit „America First“, jak zní jedno z trumpovských volebních hesel.
„Harrisová v tom bude v podstatě následovat Trumpa,“ soudí host Bruselských chlebíčků s tím, že tento přístup je v současnosti společný pro republikány i demokraty. Liší se jen ve způsobech, jak chtějí ochranu domácích výrobců proti zahraniční konkurenci provádět.
„Je to politika, která bude dráždit Evropu, ale může ji to vybičovat k vlastním iniciativám. Z dlouhodobého hlediska je to ale problematická záležitost, protože bude omezovat volný trh a volnou soutěž a její dopady je těžké odhadovat,“ dodává.
3:39
‚Ženy, volte podle sebe.‘ Spojené státy dělí v době prezidentských voleb i téma práva žen na potrat
Číst článek
Ještě ostřejší na Moskvu
V zahraniční politice bude větší kontinuitu představovat volba demokratky Kamaly Harrisové. Ta na ni jako právnička podle Jana Hornáta pohlíží především z perspektivy mezinárodního práva a porušování mezinárodních norem, zatímco dosluhující prezident Joe Biden ji vnímal spíše černobíle, jako souboj dobra se zlem.
V případě konfliktu na Ukrajině tak bude Harrisová přistupovat k Rusku jako k agresorovi, který jednoznačně porušuje mezinárodní pravidla. „Kritika Ruska by tak možná byla ještě ostřejší a byla by více opřená o právní rámec mezinárodního řádu,“ odhaduje expert na americkou politiku z Institutu mezinárodních studií.
Problémem pro pokračování pomoci Spojených států Ukrajině ale podle něj v případě vítězství Harrisové nejspíš bude, že minimálně jedna z komor Kongresu skončí v rukou republikánů, kteří se k podpoře Kyjeva staví odmítavě. Zákonodárci jí tak další americkou pomoc Ukrajině nemusí schválit.
Trumpovo ego
Ani u republikánského kandidáta Trumpa ale Jan Hornát nepředpokládá, že by Ukrajinu „hodil přes palubu“ a obětoval ji za nějakou dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, jak se často spekuluje. A to i navzdory Trumpově nevypočitatelnosti a jeho tvrzním, že je schopen ukončit ruskou válku na Ukrajině rychle jedním telefonátem do Kremlu.
USA si v úterý zvolí novou hlavu státu. Kromě prezidenta vyberou i zástupce do Senátu a Sněmovny
Číst článek
„Jeho ego by úplně nedovolilo obětovat Ukrajinu. Nedovolilo by dohodu, kterou by zbytek světa, Evropa i samotní Američané interpretovali tak, že Putin je chytřejší a že ten ‚deal‘ je mnohem lepší pro Rusko než pro Ukrajinu, respektive pro Západ,“ domnívá se Hornát.
„Záklopka jeho ega zamezí tomu, aby z naší perspektivy zaprodal Ukrajinu Rusku,“ věří. Trumpova velikášská prohlášení podle něj nejsou jen velkohubostí exprezidenta, ale i politickou strategií založenou na síle.
Co by návrat Donalda Trumpa do Bílého domu znamenal pro jeho evropské obdivovatele a jakými „střelci“ se případný staronový prezident obklopí? Nakolik Trumpa dokáže zkrotit nový šéf NATO Mark Rutte? Co do vztahů s Evropou vnesou viceprezidentští kandidáti a kdo americké volby vyhraje? Poslechněte si nejnovější Bruselské chlebíčky, audio je v úvodu článku.
