Nejvyšší soud přezkoumá rozsudek nad Tušlem za činy v době pandemie. Rozhodnout by mohl do měsíce
Nejvyšší soud začal přezkoumávat rozsudek nad Patrikem Tušlem, jenž si vyslechl souhrnný trest devatenáct měsíců vězení za pronásledování šéfa České lékařské komory Milana Kubka a výtržnictví před domem evolučního biologa Jaroslava Flegra během koronavirové pandemie. Dovolání, které Tušl podal v květnu, převzal na konci září spolu se spisem Nejvyššího soudu. Rozhodnutí lze s ohledem na průměrnou délku řízení v trestním kolegiu očekávat do měsíce.
Obžalobě z výtržnictví čelili spolu s Tušlem ještě Zdeněk Masár, jenž dostal podmínku, a Tomáš Čermák, od jehož potrestání justice upustila. Čermák byl totiž už dříve pravomocně odsouzen k pěti a půl roku vězení za podporu a propagaci terorismu a další trestné činy.
Pronásledovali Kubka a dopouštěli se výtržnictví. Soudkyně uznala Tušla, Čermáka i Masára vinnými
Číst článek
Tušla pražské soudy potrestaly konkrétně za to, že se mezi listopadem 2021 a lednem 2022 snažil vynutit si kontakt s Kubkem. Čekal na něj před domem, kde bydlel, zvonil na něj a domáhal se jeho přítomnosti, aby mu mohl pokládat otázky ohledně očkování proti covidu-19. Na Kubka čekal také před jeho pracovištěm, volal mu do ordinace.
Ve druhé polovině listopadu 2021 pak trojice mužů před Flegrovým domem pouštěla hlasitou sirénu a hudbu. Vědce vyzývali, aby „jménem zákona upustil od protiprávního jednání“ a vyšel z domu a také mu nadávali. Motivem bylo podle žalobkyně Flegra urazit a dehonestovat v očích veřejnosti.
Tušl při projednávání kauzy připustil, že se snažil Kubka kontaktovat, chodil za ním, ale „určitě to nebylo žádné pronásledování“. Mínil, že je stíhán a souzen na politickou objednávku.
Už dříve byl Tušl odsouzen za více různých činů, mimo jiné za nenávistné výroky o Ukrajincích, vyhrožování zabitím strážníkovi nebo za neplacení výživného a vyhrožování bývalé partnerce.
