„Přestože se jedná o ten nejnižší nouzový stav, tak to umožňuje řešit v území likvidační práce a zahájit i obnovovací práce, protože byť je to ten nejnižší z nouzových stavů, tak umožňuje legislativně některé věci řešit bezprostředně, což by jinak nebylo možné. Jedná se především o demolice budov, stavební práce na korytech řek nebo energetické infrastruktuře,“ řekl Bělica.

Podle Suchánka pak lze při vyhlášeném stavu nebezpečí lze v postižených oblastech snadněji organizovat pomoc vojáků i hasičů, bez které se samosprávy i místní lidé ani bezmála tři týdny po záplavách stále neobjedou. Při obnově poškozené infrastruktury pak není třeba složitě žádat o stavební povolení, což distribučním firmám výrazně usnadňuje opravu poničených rozvodů elektřiny, plynu a vody.

Moravskoslezský kraj ve spolupráci s hasiči nyní zpřesňuje počet lidí, kteří nebudou moci v zimě užívat svá obydlí zasažená povodní. Aktuálně jde o 159 rodin a téměř 400 lidí. Podle krajského ředitele hasičů Radima Kuchaře je 250 lidí z velkých měst, jako jsou Krnov, Opava, Ostrava a Bohumín, kde jsou náhradní ubytovací kapacity k dispozici.

Zbytek je z menších obcí, kde bude řešení situace složitější. Podle Kuchaře se hasiči s krajem shodují na tom, že by bylo vhodnější, aby tito lidé přečkali zimu například v penzionech než v mobilních ubytovacích zařízeních. Pro většinu lidí je možné v okolí jejich bydliště takové ubytování zařídit. Bude však nutné řešit i financování takového pobytu. Zabývat by se tím proto mělo i ministerstvo práce a sociálních věcí.

V kraji hygienici podle Bělici dosud zaznamenali v souvislosti s povodní tři případy leptospirózy, takzvané krysí nemoci. Nakazili se dva muži a žena, kteří při úklidu nepoužívali vhodné ochranné pomůcky.

Leptospiróza se šíří močí nakažených zvířat, jako jsou hlodavci, psi, hospodářská zvířata či divoká zvěř. Leptospiry mohou být přítomny jak v povodňové vodě, která splachuje výkaly, tak v bahně a usazeninách, a to i po zaschnutí. Proto je zásadní dodržovat hygienu, mýt si ruce a používat ochranné pomůcky.

Hygienici rovněž očkovali proti žloutence A přes 550 lidí včetně dětí. Preventivní očkování bylo možné dostat v zaplaveném ostravském obvodu Přívoz. Právě v této lokalitě hygienici už od dubna evidují vznik ohniska žloutenky, které monitorují. Preventivní očkování mělo zabránit dalšímu rozšiřování nemoci.

V Olomouckém kraji zasáhly povodně kromě Jesenicka také část Šumperska a Olomoucka, nicméně na Jesenicku způsobily katastrofální škody. Zasáhly rozsáhlý pás kolem řeky Bělé od Bělé pod Pradědem přes Jeseník, Českou Ves, Mikulovice a Písečnou a také řadu obcí kolem toku Vidnávka a Staříč.

Materiální škody byly obrovské, záplavy poničily infrastrukturu včetně silnic a mostů. Oprava si vyžádá několik miliard korun. Lidé po povodních zůstali na řadě míst bez elektřiny a pitné vody, povodně vyřadily z provozu 278 kilometrů plynovodního potrubí. Záplavy mají v kraji zatím jednu oběť, po dalších třech lidech se stále pátrá.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít