„Jdu do toho. S pokorou a odpovědností,“ napsal bez dalších podrobností Marek Výborný na sociální síti X a označil KDU-ČSL. Výborný dostal v pondělí nominaci na předsedu od silné jihomoravské organizace, ve středu se pak ještě přidali spolustraníci z jeho domovského Pardubického kraje.

Pokud by vedení KDU-ČSL skutečně převzal on, prioritou by podle něj bylo mluvit srozumitelně a jednotně. „Nemáme potřebu hledat nové priority. Témata jsou daná. Je potřeba je prezentovat jasně a srozumitelně,“ řekl Výborný ráno, pár hodin před oznámením o kandidatuře, pro Český rozhlas Plus.

„Náš cíl je jasný. Příští rok musíme společně s koalicí Spolu vyhrát volby. Je to ve prospěch této země,“ dodal.

Výborný uvedl, že pokud se Marian Jurečka rozhodne kandidovat, nechce stát proti němu. Zároveň ocenil jeho práci ministra práce a sociálních věcí.

Zda bude Jurečka nakonec kandidovat, nebo ne, by mělo být jasné odpoledne. Počátkem února řekl, že nebude na podzim obhajovat post předsedy lidovců, pokud strana nezíská dva europoslance, neposílí senátorský klub a nedosáhne minimálně na jednu hejtmanskou funkci. Europoslance získala strana jediného, v senátních volbách obhájili mandát dva její kandidáti a jihomoravským hejtmanem zůstává po krajských volbách Jan Grolich.

Právě o jihomoravském hejtmanovi se jako o možném předsedovi lidovců začalo mluvit po jeho úspěchu v krajských volbách. Grolich ale začátkem týdne uvedl, že se o předsednictví ani o jiné funkce v širším vedení KDU-ČSL ucházet nebude.

O nominacích do vedení KDU-ČSL by v pátek měli jednat ještě ve Zlínském kraji. Jako o možném kandidátovi na předsedu lidovců přitom média spekulují i o senátorovi a vsetínském starostovi Jiřím Čunkovi. „Ještě je to ve fázi zvažování,“ řekl v úterý ke své možné kandidatuře Čunek, který v čele KDU-ČSL stál v letech 2006 až 2009.

Pohledem politologů

Situace KDU-ČSL je podle politologů složitá a vzhledem k tomu, že její volební preference jsou už delší dobu pod pěti procenty, se do vedení strany nikomu nechce. S pozicí předsedy lidovců se totiž pojí riziko, že dovede stranu mimo Sněmovnu, pokud by kandidovala sama.

Ladislav Mrklas z Vysoké školy CEVRO míní, že v současné době není nikdo, kdo by byl schopen stranu generačně sjednotit. Podle něj je v ní totiž několik proudů, a situaci navíc komplikuje i to, že lidovci jsou součástí koalice Spolu, takže je pro ně složité rok před volbami dělat nějaké zásadní úkroky stranou.

„Všechno to tvoří tak složité podhoubí, že se úplně nelze divit tomu, že se nikomu do vedení strany příliš nechce, protože je to nevděčná záležitost,“ konstatoval Mrklas.

Ani Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy nevidí žádnou osobnost, která by byla schopna dostat lidovce přes pět procent nutných pro vstup do Sněmovny. Výjimkou je podle něj možná jejich někdejší předseda a nynější senátor Jiří Čunek, který by podle něj „ale stranu zavedl úplně někam jinam, mimo politické priority současné vládní sestavy“.

Volební preference navíc mají lidovci dlouhodobě pod pěti procenty, které jsou potřebné pro vstup do Sněmovny. 

„Myslím, že za poklesem preferencí může být občas do určité míry naše nesrozumitelnost a nejednota. Že nemluvíme úplně jedním hlasem. To jsou věci, o kterých podle mě musíme vážně debatovat i na sjezdu,“ řekl Výborný ve čtvrtek ráno pro Český rozhlas Plus.

Expředseda Výborný

Výborného sjezd do čela strany zvolil už v březnu 2019, kdy po více než osmi letech vystřídal Pavla Bělobrádka. V listopadu 2019 ale Výborný oznámil, že po náhlém úmrtí své manželky se z rodinných důvodů rozhodl skončit v čele strany.

Otec tří tehdy malých dětí při té příležitosti zdůraznil, že rodič je víc než politik. Ve vedení strany Výborného v lednu 2020 vystřídal právě Jurečka.

Blížící se volební sjezd lidovců se bude konat 18. a 19. října v Olomouci.

ako, mam, kac, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít