I téměř po 35 letech pracuje v Česku 170 soudců, kteří byli členy komunistické strany. Ubývá jich
Za komunismu byli ve straně a soudí dodnes. Česká justice má asi 170 aktivních soudců, kteří byli před sametovou revolucí v Komunistické straně Československa. Ukázala to analýza serveru iROZHLAS.cz a Radiožurnálu. Vyplývá z ní i to, že bývalých členů KSČ v talárech rok od roku ubývá.
V Česku jsou asi 3000 soudců a soudkyň, podíl bývalých straníků je tedy necelých šest procent. Jejich počty postupně klesají, může za to generační obměna. Ještě v roce 2010 bylo soudců, kteří byli ve straně, asi 700. Dnes to jsou necelé dvě stovky. A u zhruba poloviny soudů už dnes nepracuje žádný bývalý člen KSČ.
Nejvyšší podíl bývalých straníků mají menší soudy. Třeba u okresních soudů v Jablonci nad Nisou a ve Znojmě jsou po třech, ale odpovídá to pětině.
Fremr na přímý dotaz zamlčel, že soudil politické procesy, naznačuje senátorka Kordová Marvanová
Číst článek
Podobně je na tom ale i Nejvyšší soud. „Na Nejvyšší soud přicházejí lidé v pozdějším věku, až ti nejzkušenější, takže bude vyšší podíl těch, kteří před rokem 1989 byli členy komunistické strany,“ řekl Radiožurnálu místopředseda soudu Petr Šuk.
Dodal, že členství v KSČ samo o sobě není hříchem. A že existují soudci, kteří sice byli straníky, ale roky odvádějí dobrou práci.
Šéf Soudcovské unie Libor Vávra připomíná, že všichni soudci museli být po roce 1989 znovu jmenováni. „To byl docela výrazný filtr, tuším, že po NDR největší v postsocialistickém bloku, a další věc je, že i potom, když se přišlo u některých konkrétních jedinců na nějaké problémy, tak mám pocit, že častokrát, byť třeba tiše, ale justici opustili,“ vzpomíná.
S tím, že tzv. renominace byly až tak výrazným filtrem, ale nesouhlasí historik Kamil Nedvědický z Ústavu pro studium totalitních režimů: „Tihle soudci byli po roce 1989 v podstatě převzati až na několik výjimek a bohužel i včetně celé řady křiklavých případů.“
Termín prodloužen. Stanovisko k práci soudce Fremra za komunismu vypracují historici do konce září
Číst článek
Většinu soudců členství v komunistické straně dnes příliš nelimituje. Libor Vávra si ale vybavil několik případů, kdy se řešila jejich možná podjatost: „Vzpomínám si na několik kauz související třeba s restitucemi nebo s rehabilitacemi, kde účastníci řízení namítali okolnost podjatosti právě to, že ti lidé byli v komunistické straně.“
Možnou podjatost bývalých členů KSČ řešil před časem i Ústavní soud. Uvedl, že na pouhé členství nelze a priori nahlížet negativně. A že když byl někdo straníkem, neznamená to automaticky, že je podjatý.
Minulost může ale i tak kariéru soudců poznamenat. Jde o případ soudce Roberta Fremra, kterého prezident Petr Pavel nominoval na ústavního soudce. U něj ale nešlo jenom o samotné členství v KSČ. Jeho nominace sice prošla Senátem, někteří politici ale měli k jeho rozhodování před listopadem 1989 výtky. Robert Fremr se později kandidatury sám vzdal.
Ani to, že někteří lidé v justici pracovali už před sametovou revolucí, nemá být podle předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy důvodem k tomu, aby byli paušálně a navždy vyřazeni z veřejného života.
Nešlo o povinnost
Soudci za minulého režimu nemuseli být povinně členy komunistické strany, ale kdo chtěl budovat kariéru, tak se bez členství ve straně neobešel.
Kauza kolem Fremra otevřela otázku vyrovnání se s předlistopadovou minulostí. Řekl ústavní právník
Číst článek
„Členství v komunistické straně bylo předpokladem kariéry, to nepochybně, protože čím vyšší hierarchie soudní soustavy, tím více členů komunistické strany, ale pro komunistickou stranu v tuhle chvíli nebylo úplně důležité členství, když se bavíme o době normalizace, tak tam už je to vidět naprosto jednoznačně, protože všichni soudci museli být loajální a všichni soudci byli velmi pečlivě vybráni a kontrolováni stranickými orgány,“ říká historik Kamil Nedvědický.
Analýza serveru iROZHLAS.cz a Radiožurnálu vychází z veřejných dat ministerstva spravedlnosti. Poznámka, jestli soudce byl, nebo nebyl členem KSČ, je u každého jména na jeho webu. Ministerstvo ale samo přiznává, že ten registr není úplný. Vychází z podkladů, které zpracovávaly soudy po roce 1989.
Později museli zájemci, kteří se chtěli soudci stát, předložit čestná prohlášení o své politické příslušnosti. To trvalo do roku 2007. Pak podle informací ministerstva zasáhl Úřad na ochranu osobních údajů. A od té doby už resort politickou příslušnost jmenovaných soudců nezjišťoval.
