„Na základě íránské žádosti jsme aktivovali mapovací službu rychlé reakce,“ oznámil minulý týden eurokomisař pro krizové řízení Janez Lenarčič krátce poté, co přišly první zprávy o havárii vrtulníku s íránským prezidentem.

Po vlně kritiky ještě dodal, že nešlo o akt politické podpory, ale o „projev nejzákladnější lidskosti“.

Tato „mapovací služba rychlé reakce“ je součástí kosmického programu Evropské unie. Ten má na starost Agentura Evropské unie pro kosmický program (EUSPA), která už 12 let sídlí v pražských Holešovicích.

Službu zajišťuje sedm družic projektu Copernicus, které létají několik set kilometrů nad Zemí a podle potřeby pořizují snímky.

Obrázky z unijních družic si pak může prohlédnout zadarmo kdokoliv po celém světě, třeba při plánování výletu pomocí Google map. Pomáhají ale také při pohromách nebo nehodách.

„Třeba když byl před dvěma lety požár v Českosaském Švýcarsku, tak se tímto způsobem monitorovalo epicentrum požáru,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál šéfka komunikace EUSPA Milena Hrdinková.

Čtyři miliardy zařízení

Vedle snímkovacích družic má Evropská unie ještě družice navigační. Ty létají mnohem výš, přibližně dvacet tisíc kilometrů nad Zemí, a funguje díky nim navigační systém Galileo.

„Aby Galileo pokryl signálem celou Zemi, je potřeba minimálně dvacet čtyři družic. Evropská unie jich v tuto chvílí má v provozu dvacet osm,“ upřesňuje Hrdinková.

Galileo je jedním ze čtyř globálních navigačních systémů, vedle nejznámějšího amerického GPS existuje ještě ruský GLONASS a čínský BeiDou.

V praxi to funguje tak, že třeba navigace v autě přijímá data ze všech čtyř systémů a následně určuje přesnou polohu.

„Navigační systém Galileo celosvětově využívají čtyři miliardy různých zařízení, jsou to nejen mobilní telefony, ale také chytré hodinky nebo automobily,“ popisuje ředitel EUSPA Rodrigo da Costa.

Vesmírné aktivity jsou významnou součástí unijní diplomacie. „Vesmírné služby EU, signál z Galilea, fotky z Copernica, jsou poskytovány zadarmo a jsou dostupné po celém světě. To je důležité i pro navazování spolupráce,“ říká da Costa.

Chybí kyberexperti

S tím souhlasí náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák (ODS), který pražskou centrálu agentury tento týden navštívil poprvé. Kozák má v Černínském paláci na starost vědeckou diplomacii, kam spadá i vesmír.

„Díky datům ze satelitů můžeme aktivně pomoci rozvojovým zemím. Není to moc známé, ale mnoho afrických zemí má pokročilé vesmírné programy a spoléhají na spolupráci s evropskými společnostmi. Jednou z takových oblastí je třeba předcházení katastrofám,“ vysvětluje Kozák.

Agentura se dál rozrůstá, a čeká ji proto stěhování do větších prostor v pražské Libni. Výzkum vesmíru podle da Costy pořád „táhne“, což ale není případ všech technických oborů.

„Je hodně mladých lidí, kteří se začnou věnovat vědě právě kvůli vesmíru, i když nakonec třeba přejdou do jiné oblasti,“ pochvaluje si, ale zároveň přiznává, že výzvou zůstává nedostatek odborníků na kybernetickou bezpečnost.

To může být do budoucna problém, protože vesmír se čím dál víc militarizuje. Například na konci dubna pobaltské státy obvinily Rusko, že ruší GPS v oblasti Baltského moře, a minimálně dvě letadla se kvůli tomu musela vrátit zpět na zem.

„My v tuto chvíli takové problémy nezaznamenáváme,“ komentuje nedávné události mluvčí Hrdinková.

Ačkoliv je Galileo na rozdíl od zbylých tří navigačních systémů čistě civilní projekt, mohlo by to v budoucnu být částečně jinak.

„Se změnou geopolitické situace se diskutuje o možném využití i v obranné oblasti,“ uzavírá Hrdinková.

Kateřina Gruntová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít