Čeští středoškoláci uspěli v USA s projektem restartu družic na dálku. Vyhráli dvě ze tří kategorií
Lidi, já chápu že v ČR ještě spíte, ale já se vám s něčím svěřím už teď a třeba vám tím vykouzlím lepší ráno.
— Jan Spratek (@spratek_jan) April 27, 2024
TA NAŠE DĚCKA TO TADY PROSTĚ OVLÁDLA!
Jako jediný tým vyhrál dvě ceny ze tří možných!
Až teď jsem pochopil, že ta fascinace naším týmem nebyla od Američanů jen... pic.twitter.com/JFKU9qfeHu
Český studentský tým uspěl na prestižní mezinárodní soutěži Conrad Challenge v centru NASA. V americkém Houstonu zaujal se svým projektem restartování družic na dálku. A to v konkurenci víc než dvou tisíc studentských týmů.
Český tým zvítězil ve dvou ze tří možných kategorií. „Podařilo se to po dvou dnech prezentací odborné porotě i široké veřejnosti, astronautům i kosmickým inženýrům z NASA,“ říká Jan Spratek z pražského planetária, který studenty ve Spojených státech doprovází.
„Ten tým je neskutečný. Je to celé jejich práce, já jsem jen přihlížel. Už když jsme tam přijeli, tak nás všichni znali. Nebyla to jen americká bodrost, mysleli to vážně. Před spoustou osobností v Americe jsme udělali jméno České republice,“ vyzdvihuje a dodává:
„Astronautka Megan McArthur řekla, že je to úžasný nápad a že je skvělé, že to dělají přesně proto, že je to těžké, ne jednoduché.“
Laserový paprsek
Tým z Česka, složený ze čtyř studentů a jedné studentky, se soutěže zúčastnil letos vůbec poprvé. Vedoucí týmu Simon Klinga popsal, že navrhovaná metoda restartování družic je založená na vyslání laserového paprsku
„Způsobíme, že na solárních článcích bude víc energie než obvykle a satelit sám sobě řekne, že má problém a musí se restartovat,“ vysvětluje Klinga.
Námět na vítězný projekt dostali studenti od pražského planetária. „Jako jediné planetárium na světě máme na obežné dráze svou vlastní družici. A po několika měsících jsme s ní ztratili komunikaci. Víme, že funguje, ale nekumunikuje,“ přiblíži pro Radiožurnál Spratek.
Studenti teď podle něj metodu testují, jestli by šla použít v praxi. „Možná to nebude fungovat. Ale minimálně přineseme velmi cenná data o celých systémech uvnitř všech těch článků a komponentů, které tvoří družici,“ věří Spratek.
Otázek je totiž stále ještě hodně. „Jakou energii dokážete pomocí laseru dopravit přímo k družici? A druhá otázka je využití laseru na Mezinárodní vesmírné stanici, a to kvůli bezpečnosti,“ doufá s tím, že pravděpodobnost využití v praxi je alespoň 60 procent. „Porota také ocenila, že máme plán B, kdyby původní plán nevyšel.“
