Konvalinka: Vláda by měla dávat respirátory zadarmo. V porovnání s lockdownem by se bohatě vyplatily
V sobotu by měla do Česka dorazit první vakcína od společnosti AstraZeneca. Podle studie Oxfordské univerzity dává naději, že je schopna nejen chránit očkovaného, ale zásadně zpomalit šíření viru. „Doufali jsme v to. Netýká se to ale výhradně AstraZenecy, podobná data ukázala i firma Moderna,“ říká biochemik Jan Konvalinka.
Za překvapující ale označuje, že už v klinických zkouškách, které vedly ke schválení očkovací látky Pfizer/BioNTech a Moderna, nebyla přesně prozkoumána ochrana před přenosem infekce.
„Čekal jsem, že to budou studovat jako první věc a zveřejní to. Data se ale týkala jen ochrany před onemocněním. AstraZeneca, ale i Moderna ukazují, že k ochraně před přenosem viru opravdu dochází. Což nebylo samozřejmé a řada odborníků k tomu byla skeptická,“ vysvětluje prorektor Univerzity Karlovy ve vysílání Českého rozhlasu Plus.
Experti argumentovali tím, že vakcíny nevytváří slizniční imunitu. „To znamená, že je docela možné nebo pravděpodobné, že se virus dostane i očkovanému člověku na sliznice, kde se bude množit. Očkovaného člověka neohrozí, ale může ohrozit lidi kolem něj. Naštěstí se ukazuje, že alespoň do značné míry k poklesu infektivity dochází,“ konstatuje Konvalinka.
Velmi předběžná čísla, jak zdůrazňuje, reportují o dvoutřetinovém poklesu infektivity u očkovaných.
Vakcíny podle předběžných studií zabírají i proti mutacím covidu-19, vysvětluje mikrobioložka
Číst článek
„Ale vidíme to i na obrovských datových souborech z Izraele, kde je už několik milionů lidí naočkovaných jednou dávkou a mnoho set tisíc dvěma dávkami. Tam právě u nejstarších, kteří byli očkováni jako první, nejen že rychle klesá hospitalizace, ale také klesá počet infikovaných. Předběžně to vypadá, že i vakcína Pfizer/BioNTech, snižuje infektivitu viru, což je super skvělá zpráva,“ říká.
„Musíme si tedy ještě počkat, ale vypadá to, že nejméně v desítkách procent tam pokles bude. To znamená, že to efektivně rychle sráží reprodukční číslo. A kdybychom ho srazili na třetinu nebo třeba na desetinu, tak máme skoro vyhráno,“ doufá biochemik.
Britská mutace v řádu týdnů
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) ve středu informoval, že v Česku už jsou přes tři desítky případů britské mutace koronaviru.
„Ta čísla se dají pojmout různým způsobem. V tuto chvíli sekvenujeme velmi málo izolátů virů. V neděli jsme měli 500 sekvencí, pořád to ale roste. A z těch 500 je patnáct, možná třicet potvrzených s britskou mutací. To vypadá na pět procent, což je docela hodně,“ říká Konvalinka.
Upozorňuje, že i některé rutinní PCR metody umožňují odhalit britskou mutaci.
„Takže máme další stovky suspektních izolátů, které vypadají, že mají britskou mutaci. Zatím, k pondělnímu ránu, jsme neviděli ani jednu jihoafrickou mutaci, o které si myslíme, že je nebezpečnější. A neviděli jsme žádnou brazilskou mutaci. Byl bych velmi opatrný s kvantifikací, ale řekl bych, že by britská mutace mohla být někde mezi pěti, možná deseti procenty všech pozorovaných mutací,“ odhaduje.
„To je hodně, protože britská mutace se šíří velmi rychle. Čili to rozhodně není konečná a určitě, jestli je to takhle, tak ji tady budeme mít velmi brzo, v řádu týdnů, a mnohem víc,“ varuje.
Selekční tlaky na virus
Na vzniku rizikovějších mutací a virových kmenů se podílejí dva procesy, které jdou proti sobě. „Evoluční biologové tomu říkají selekční tlak. Vytváříme tlak na virus, aby se choval jinak, protože jinak se nebude šířit. Vlastně vybíráme z těch přirozeně se vyskytujících mutantů viru ty, které se mohou množit. To je vlastně Charles Darwin,“ popisuje biochemik.
Opatření přestala fungovat, situace je špatná. Dodržujme je, vydržme to, požádal Blatný
Číst článek
Selekční tlaky jsou podle něj dva. Jako příklad uvádí používání roušek při rozhovoru. Běžný virus se nemůže přenášet a množit, ale jeho britská mutace ano.
„Takže bychom vlastně vyselektovali tu britskou mutaci. Na druhou stranu, když budeme opatření dodržovat velmi přísně, budeme se izolovat, budeme dodržovat sociální distanc a používat dezinfekci, tak se ta věc bude méně množit a méně replikovat. Čili bude mít méně prostoru na to, aby vytvářel nové mutace. Takže to jsou dva procesy, které jdou proti sobě,“ vysvětluje.
Jedním z nástrojů pro boj s epidemií je podle biochemika používání lepších respirátorů. Vláda teď zrušila DPH na respirátory třídy FFP2.
„Myslím, že by měla udělat ještě další krok a dávat je zadarmo, protože je považuju za strašně důležité. Den lockdownu nás stojí odhadem pět miliard korun, čili stovky milionů za respirátory by se bohatě vyplatily. Další krok je posílení hromadné dopravy, aby lidi nejezdili v přecpaných autobusech. A pravidla, která máme, bychom se měli opravdu snažit dodržovat, protože jde o život,“ konstatuje profesor Jan Konvalinka.
Celý rozhovor Barbory Tachecí si můžete poslechnout ze záznamu.
