Velikonoce v Británii: snědí se tuny čokolády a peče dort. Vyzkoušejte jednoduchý recept
Osobně miluji velikonoční období, považuji je za nejvýznamnější křesťanské svátky. Už od dětství patří Vánoce a Velikonoce ke svátkům, na které se těší celá rodina. Snažila jsem se k této tradici vychovat i svou rodinu, uspěla jsem vcelku slušně, i když musím uznat, že všechny děti milovaly britské Velikonoce hlavně proto, že tady se jedná o záplavu čokolády a zábavy s tímto časem spojené.
Naše kraslice
U nás hrají prim nabarvená vařená vajíčka nebo vajíčka vyfoukaná a krásně malovaná, vyškrabovaná, batikovaná či lepená, všechny s hezky znějícím názvem kraslice. Je nadmíru jasné, že název vychází z toho, jak tato vajíčka vypadají, totiž krásně.
V Los Angeles jsem obědvala s něžným opilcem Bukowskim, nakonec si přisedli i Chaplin a Marylin
Číst článek
Ale jistota není nikdy, a i v tomto případě se najde jiný výklad vycházející z ruského slova „krasnyj“, tedy červený až rudý. Já si stojím za teorií, že jsou krásná, a proto se tak jmenují.
Rudě barveným, lesklým a zářivým vajíčkům se tak začalo v nářečí říkat až v 90. letech 19. století ve východních Čechách a odtud se kraslice šířila dál.
Hon na vajíčka
Jednoznačně tvrdím, že Velikonoce v Británii jsou především čokoládové. O svátcích se na čokoládu ve formě vajíček či zajíčků pořádají hony (Easter egg hunt), kdy jsou různě poschovávaná v bytě nebo po zahradě a děti je hledají s opravdovým nadšením; aby ne, vítěz má právo nález rozbalit a sníst ho najednou. Nejedna maminka se v tento jediný den v roce raději otočí a dělá, že nic nevidí.
Ale i tady působí výchovný prvek a rozjařené děti s olepenou pusinkou se o nalezené dobroty navzájem podělí. Čokoládový poklad hned rozbalí a nabízí všem k ochutnání, což symbolizuje pospolitost a soudržnost rodiny.
DAGMAR HEŘTOVÁ
Foodblogerka a gastronomická žurnalistka, která pravidelně přispívá do tištěných a internetových periodik především informacemi o surovinách, jejich zpracování až po recepty. Na webu Tastejourney píše o jídle, nových trendech a dělí se o gastronomické postřehy z cest. Střídavě žije v Praze a v Anglii, kde čerpá inspiraci při hledání chutí a při oživování původních receptů v prostředí moderní kuchyně.
Dlouho před Velikonocemi jsou obchody doslova přeplněny různými druhy vajíček z té nejlepší čokolády. Možná je lepší hovořit o čokoládových super vejcích, protože čím větší koupíte, tím lepší uděláte dojem. A tak se na Velikonoce v Británii snědí tuny čokolády. Dokonce i řetězce supermarketů očekávají zvýšení zisku právě podle úspěšnosti prodeje velikonočních čokoládových vajec.
Že jde o velký byznys, potvrzuje pár základních údajů. Ročně se v několika dnech prodá v Británii okolo 90 milionů čokoládových zajíčků a firma Cadbury vyrobí okolo 500 milionů plněných čokoládových vajíček. Podotýkám, že je to produkce celkem asi pro 60 zemí světa. Ovšem v Británii se prodá okolo 80 milionů balení, což je úctyhodné množství. Jen potvrzuji, že plněná čokoládová vajíčka takové velikosti akorát jsou přímo ikonická, patří k Velikonocům stejně jako naše čokoládové kolekce na stromeček.
Velikonoční symboly
Základním symbolem je jistě beránek. Kdo by ho doma nepekl a netěšil se, až ho rozkrojí a ochutná s čajem nebo šálkem kávy? Beránek je křesťanský symbol Krista – Beránek boží – ale byl vlastně uctíván už v dobách předkřesťanských.
Velikonoční vajíčka mají mnoho symbolů. Je to vlastně zrození, začátek života. Vajíčko také patřilo k tomu hlavnímu, co se podávalo v období půstu. Většina výkladů ovšem směřuje k jediné nejhlavnější symbolice – Zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
Symbol kříže znali už Egypťané a další staré kultury a je univerzálním náboženským symbolem. Ovšem pro křesťany po ukřižování získal úplně jiný rozměr, protože Kristus, Syn Boží, byl ukřižován. Dalšími symboly tohoto období jsou velikonoční oheň a velikonoční svíce.
To nejlepší na konec
Záměrně jsem si nechala úplně nakonec symbol nejroztomilejší, velikonočního zajíčka. Znamená začátek života, protože se v období Velikonoc zajíčci rodí a vlastně symbolicky vítají jaro. V byzantské říši byl zajíc ve zvířecí symbolice znakem Krista. Bible šla ještě dál a nazvala zajíce stvořením maličkým, ale moudřejším než mudrcové. Nevím, já mám v sobě zafixováno spíše být vyplašený jako zajíc, pobíhat zmateně jako zajíc…
Ale necháme přísloví být a upečeme si skvostný, přesto velmi jednoduchý velikonoční dort. Má britskou stopu, je plněný domácí pomerančovou marmeládou, ta dodá lahodně pikantní tón. Dort zůstane dlouho vláčný, ale myslím, že možná budete muset péct ještě jeden, u nás zmizel bleskově. Krásné Velikonoce!
Velikonoční koláč z křehkého těsta s krupicí a pomerančovou marmeládou
Ingredience:
Na sladké křehké těsto (asi 700 g) pro středně velkou koláčovou formu:
- 340 g hladké mouky
- špetka soli
- 150 g nesoleného másla
- 90 g moučkového cukru
- 2 vejce
Na náplň:
- 1 sklenička pomerančové marmelády, nejlépe s kůrou
- 285 ml mléka
- 120 g dětské krupičky
- 100 g pískového cukru
- 75 g másla
- 3 vejce
- kůra z 1 citrónu
- 1 lžička vanilkového extraktu
Postup:
Nejdříve si připravíme sladké křehké těsto. Změklé máslo rozkrájené na kostičky dáme do kuchyňského robotu. Přidáme asi polovinu odměřené mouky a špetku soli a mícháme, dokud se máslo nerozdrobí. Poté přidáme cukr, vajíčka a zbytek mouky a mícháme, dokud těsto nebude spojené. Vyndáme na pracovní plochu a už jen lehce prohněteme, vytvoříme disk, který zabalíme do fólie a uložíme do lednice aspoň na 30 minut.
Frajerská omluva Georgi Orwellovi po 70 letech za ‚nevhodný‘ recept na pomerančový džem
Číst článek
Potom si připravíme náplň. V hrnci zahřejeme mléko a přidáme odváženou krupičku a jen smícháme. Stáhneme z ohně a za občasného míchání necháme vystydnout.
Mezitím si předehřejeme troubu na 180 °C. Vymažeme koláčovou formu a rozválíme máslové těsto do kulatého tvaru o trochu většího, než je forma. Těsto opatrně přeneseme do formy, lehce přitlačíme k okrajům a ostrým nožem okrojíme zbytky těsta a necháme ještě v ledničce odpočinout.
Mezitím oddělíme žloutky a bílky. Bílky vyšleháme do tuhých špiček a postupně přidáváme 1/2 cukru. Dáme stranou. Do kuchyňského robotu dáme na kostičky nakrájené máslo, vanilkový extrakt a cukr a vyšleháme. Postupně přidáme žloutky a citrónovou kůru. Nyní začneme pomalu přidávat vychladlou krupičku a vše vymícháme do hladka. Snížíme výkon mixéru anebo už jen stěrkou pomalu zapracujeme bílky.
Vyjmeme z ledničky formu s máslovým těstem, potřeme velkoryse pomerančovou marmeládou a poté vlijeme připravenou náplň. Dáme do vyhřáté trouby a pečeme 40–45 minut. Vyjmeme, pocukrujeme moučkovým cukrem a podáváme. Dort je nejlepší teplý, avšak pochutnáte si na něm, i když propásnete tuto magickou hodinku.
