Průzkum: mladé ženy nejčastěji volily PirSTAN, 370 tisíc voličů ale uteklo ke koalici Spolu
Spojení stran ODS, TOP 09 a KDU-ČSL dominovalo u lidí ve věku mezi 35 až 54 lety a u vysokoškoláků. Koalici PirSTAN podpořily nejčastěji mladé ženy, voliči jí utekli ke Spolu i do neúčasti. Sociologové výzkumné společnosti PAQ Research Daniel Prokop, Jakub Komárek a Nina Fabšíková analyzovali chování v letošních volbách do Poslanecké sněmovny. Pracovali s daty 3891 respondentů.
Koalice Spolu v letošních sněmovních volbách nejvíce uspěla u skupiny voličů mezi 35 až 54 lety, kteří tvořili přibližně třetinu jejích hlasů. Spojení stran ODS, TOP 09 a KDU-ČSL uspělo i u vysokoškoláků, mladých mužů, OSVČ a pracujících z domácností s příjmem nad medián, mezi kterými ji připadlo okolo 35 až 40 % hlasů.
„Spolu v posledních týdnech dokázala mobilizovat vyšší třídu, vysokoškoláky apod., kteří měli zároveň nadprůměrnou volební velkou účast, která byla vyšší než v minulosti, a vyhrála,“ popisuje pro iROZHLAS.cz jeden z autorů výzkumu, sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research.
Takřka každý druhý důchodce, který přišel k volbám, volil hnutí ANO. Hnutí Andreje Babiše si udrželo také solidní podporu mezi lidmi ve věku 35–54 let bez maturity (okolo 24 %) a u nízkopříjmových pracujících a nezaměstnaných (26 %).
Volební účast u nízkopříjmových a méně vzdělaných voličů je ale mnohem nižší než u těch z vyšších tříd. Kdyby volební účast nízkopříjmových voličů byla na úrovni vysokopříjmových, příští vláda by pravděpodobně vypadala dost odlišně.
200 tisíc voličů
Minimální podporu získalo hnutí ANO mezi mladými lidmi a vysokoškoláky (13–16 %). V rámci finální kampaně ale dokázalo přebrat 200 tisíc voličů ČSSD, KSČM, SPD a Přísaze. Svou mobilizací tak v podstatě přišlo o potenciální partnery, kteří se kromě Svobody a přímé demokracie do sněmovny nedostali.
‚Pěti Kalousek‘ i prudký propad popularity. Co hrozí nové vládě, pokud přehlédne voliče neúspěšných stran
Číst článek
Studenti a mladí lidé mezi 18 až 34 lety naopak nejvíce podpořili koalici Pirátů a Starostů. Největší úspěch zaznamenala PirSTAN u žen ve věku 18–34, u kterých získala zhruba 35 %. „Tato kategorie je nejsilnější ve věcech práv, LGBT, sociálních otázek apod., takže tam tato strana byla jediná, která se v těchto otázkách nejvíc blížila jejich očekáváním. Skupinu ale zároveň nemobilizovali tak, aby jim to pomohlo ve volbách,“ vysvětluje Prokop.
„PirSTAN ale kromě žen do 34 let nemá žádné voličské jádro, ve kterém by byl extra silný. V podstatě nebyli schopní na volební mapě zaujmout žádnou hodně specifickou voličskou skupinu,“ dodává sociolog.
Mladé ženy se ale voleb zúčastnily v menší míře než mladí muži. „U koalice PirSTAN nakonec v kampani nebyla liberální středo-levá silná linka, která by víc mobilizovala ten liberálnější ženský elektorát do 34 let,“ vysvětluje Prokop možné důvody.
Odliv voličů PirSTAN
Koalice PirSTAN se v dubnu těšila velké podpoře, kdy kromě původních příznivců získala sympatie i těch „vlažných“ nebo například voličů ANO, pravice i menších stran. Koalice ale nejprve ztratila okolo 240 tisíc dubnových voličů zpět k neúčasti a další k menším alternativním stranám. A zejména v druhé fázi kampaně také 370 tisíc voličů ke Spolu, které se stalo hlavním vyzyvatelem ANO.
Průzkum: Velká část voličů měla jasno už měsíc před volbami. Rozhodovalo i složení předvolebních koalic
Číst článek
Autor výzkumu Daniel Prokop je toho názoru, že na vině mohla být právě rozmanitost v dubnu získaných příznivců a následná sebeprezentace koalice. „Byla chyba, že ze sebe udělali ‚béčko‘ Spolu a snažili se vystupovat hodně podobně. Měli naopak bránit ‚duhovou koalici‘. Změnili image a najednou se snažili působit jako relativně konzervativní středo-pravá strana. Byli moc podobní Spolu a tím ztratili voliče,“ uvádí pro iROZHLAS.cz.
„Místo aby se profilovali, že je to úplná změna proti ANO a Andreji Babišovi, ale i starým pořádkům jako ODS, tak přistoupili na to, že to jsou volby proti Babišovi. Koalice tak ztratila část elektorátu, který takto volby nechápal, a další příznivce ztratila ke Spolu, která byla Babišovi silnějším konkurentem,“ dodává.
Hnutí SPD Tomia Okamury hodilo svůj hlas 22 % nenaočkovaných ve věku 55+. Zároveň u voličů bez maturity ve věku 35–54 získalo 21 %. Vyššímu zisku SPD však pravděpodobně zabránilo letní uklidnění kolem pandemie covid-19, protože se okolo 200 tisíc deklarovaných příznivců SPD z dubna 2021 nakonec rozhodlo voleb nezúčastnit.
Propad levice
Levicové strany propadly u svého tradičního voličského jádra – nezaměstnaných a nízkopříjmových lidí. V této klíčové skupině dalo svůj hlas ČSSD či KSČM jen 8 % voličů dohromady. Místo levice podpořili SPD, část hlasů zřejmě sebrala Trikolóra a částečně Volný blok.
Podle Daniela Prokopa udělala sociální demokracie dvě chyby. „Akcentovala jistoty, což podle mě není šťastná kampaň. Je to takové hodně obecné a necílí to na mladou generaci. Za druhé akcentovala vyšší zdanění bohatých apod., ale vlastně neprodávala pozitivní politiku pro tyto třídy. Formulovala to hodně proti bohatým, ale Češi na to vlastně neslyší. Ty nižší třídy chtějí nižší daně pro sebe a je jim jedno, kde se to ve zbytku společnosti vybere.“
Proč průzkumy favorizovaly ANO? ‚Pro nás je nepředvídatelný závěr kampaně,‘ přiznává šéf agentury
Číst článek
„Zároveň ČSSD neprodala, co dokázala za covidu. Udělala spoustu věcí, které zachránily českou ekonomiku, programy jako Antivirus apod. To, že to v kampani neprodávala, mi přišlo jako největší chyba. Kampaň měla být výrazně jednodušší,“ popisuje pro iROZHLAS.cz sociolog.
„Chybí také důvěryhodný lídr, dvojvládí Jana Hamáčka a Jany Maláčové nebylo úplně šťastné, protože nebyl jasný lídr,“ dodává.
Oproti roku 2017 se zvýšila volební účast lidí do 34 let, vysokoškoláků a živnostníků a pracujících s vyššími příjmy. Mobilizovala je negativní kampaň proti Andreji Babišovi a šance porazit jeho vládu.
„V roce 2017 Babišova vláda ještě nebyla tak neoblíbená. Byli tam Piráti, ale jinak nebyli takové alternativy, které by měly šanci vyhrát volby. Navíc se letos v posledním týdnu i kvůli různým kauzám ukázalo, že Andrej Babiš nemusí volby jasně vyhrát, a tak nastal pocit, že výhra je možná. Důvodem byl i efekt kampaní na mladé lidi a možná i doznívající mobilizační efekt Milionu chvilek,“ vysvětluje Prokop.
U ostatních skupin zůstala účast podobná nebo se mírně propadala. Mobilizace skupin, které často volily opoziční koalice – zejména koalici Spolu, nakonec rozhodla volby. Propadlé hlasy patřily z 59 % lidem z domácností s příjmem pod medián.
O průzkumu
Data vycházejí z výzkumného projektu Život během pandemie, na kterém se podílí výzkumné společnosti PAQ Research (Daniel Prokop, Jakub Komárek a Nina Fabšíková), data sbírá agentura NMS. Celkový reprezentativní vzorek je 3891 respondentů.
Sankeyho diagram pak pracuje s daty 1836 respondentů. Pro přehlednost nejsou zobrazeni lidé, kteří se od dubna 2021 do voleb nechtěli zúčastnit. Výsledky jsou přibližné – statistická odchylka je +/- 20 tisíc hlasů u menších přelivů a +/- 60 tisíc u největších. Aktivní diagram najdete na zde.
