Samoživitelé bojují kvůli koronavirové krizi s nedostatkem financí. Pomoct mají sdílená místa
Počet zadlužených samoživitelů v Česku kvůli koronakrizi roste. Zatímco v květnu jich žila s dluhy asi třetina, v srpnu to je už polovina. Ukázala to anketa Klubu svobodných matek, které se v první polovině srpna zúčastnilo přes 1500 lidí. Problémem pro samoživitele jsou hlavně neočekávané výdaje. Kvůli koronakrizi ale mají problém zajistit i běžný chod domácnosti. O pomoc se proto musí obracet na stát nebo neziskové organizace.
Martina Vokrouhlíková hlídá a cvičí psy. Teď ale práci nemá. Stará se přitom o dvouletého syna a šestnáctiletou dceru. Na měsíc si musí vystačit s příjmem, který je o pět až deset tisíc korun nižší než dřív. Peníze na letní tábor pro dceru jí dala nezisková organizace. Teď má ale Martina další problém - přestalo jí fungovat auto.
Ministerstvo uvažuje o vyšších přídavcích na děti, poprvé od roku 2007. Dosáhlo by na něj i více rodičů
Číst článek
„Samozřejmě pracuju na tom, abych vůz dala dohromady svépomocí. Teď máme situaci pokrytou tak, že mám půjčeno od kamaráda. Ale nebýt dobrých známých, tak tu sedíme mezi poli a jsme úplně zapomenutí,“ říká.
Potíže má i další maminka dvou dětí Tereza Panošová. Pracuje jako fitness trenérka. Bydlí v Praze, kde ji trápí vysoký nájem. Bojí se taky, že jí odejde starý kotel. Na nový nemá peníze a zatím žije z úspor: „Počítám ještě tak dva tři měsíce, víc ne. Jsem každý měsíc pět tisíc v minusu oproti minulosti.“
Ještě před koronakrizí příjmy samoživitelů i díky dobré ekonomické situaci rostly. Opatření proti šíření nákazy je ale srazila na úroveň před dvěma lety. „Výsledek průzkumu osobně vidím jako velký průšvih, protože tento stejný údaj, že třetina samoživitelů má příjmy do výše 10 tisíc korun, nám vyplynulo z průzkumu, který jsme dělali před dvěma lety,“ popisuje ředitelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková.
Zatímco před krizí měla čtvrtina respondentů měsíční příjem 20 až 30 tisíc korun, po krizi to je podle ankety už jenom 15 procent. Bez práce zůstala pětina z nich a pouze šesti procentům se podařilo najít si práci novou. Podle Pavlouskové by pomohly dvě věci. Tou první je systémová změna dávek sociální pomoci tak, aby byly dostupnější a jednodušší. Druhá změna se podle ní týká pracovního trhu: „A to je více pracovních příležitostí na zkrácené a flexibilní úvazky.“
Sdílená pracovní místa
S tím má pomoct i už schválená novela zákoníku práce a vytvoření sdílených pracovních míst od ledna příštího roku. O jedno místo se tak má dělit víc lidí se zkráceným úvazkem. Jak už v květnu vysvětlovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD, pomoct by to mělo právě třeba matkám s malými dětmi.
‚Úřady vůbec nepřemýšlejí.‘ Proč v Česku stále chybí pěstouni, kteří by zachránili děti před ústavní péčí?
Číst článek
„Sdílené pracovní místo je nástroj, jak potenciál veškerého obyvatelstva využít, i když ti lidé nechtějí nebo nemohou pracovat na plný úvazek,“ vysvětlovala ministryně.
Samoživitelé v tísni mohou požádat například o mimořádnou okamžitou pomoc, třeba když jim hrozí sociální vyloučení nebo na pořízení nezbytného vybavení domácnosti. Jenže Klub svobodných matek už v minulosti upozorňoval, že na ni část samoživitelů nedosáhne. A to kvůli nejednotnému výkladu úřadů, nebo protože výplata trvá příliš dlouho. Resort práce a sociálních věcí ale tvrdí, že finance přicházejí mezi třemi a pěti dny od vydání rozhodnutí.
„Ministerstvo práce a sociálních věcí již přijalo a významně veřejnosti prezentovalo v minulých měsících pomoc prostřednictvím dávky mimořádné okamžité pomoci pro mimořádnou událost, kde se velmi zjednodušily podmínky pro její poskytnutí, a rovněž taky formuláře žádostí o tuto dávku,“ říká mluvčí ministerstva Jan Brodský.
Ministerstvo eviduje od začátku března do 19. srpna téměř 19 tisíc žádostí o okamžitou pomoc, úspěšných jich bylo asi 12 tisíc. Podle ankety spolku ale 45 procent respondentů o dávku nezažádalo, i když ji potřebovalo.
