V bitvě u Little Bighornu se střetli američtí vojáci s válečníky indiánských kmenů Lakotů, severních Šajenů a Arapahů. Jejich spojenectví vytvořil v roce 1875 velký náčelník Siouxů Sedící býk.

Počátkem června 1876 měl údajně vidění, "vojáci prý padali na jeho tábor jak kobylky z nebe". Ve stejné době se armáda snažila zatlačit Lakoty a Šajeny zpět do rezervací.

„Příčina bitvy spočívala především v tom, že Američané se během období takzvané rekonstrukce začali posouvat stále více na západ a chtěli získat nová území. A samozřejmě získávali je na úkor indiánů, kteří byli v průběhu celého 19. století do západního území postupně odsunováni,“ vysvětluje důvod střetnutí u řeky Little Bighorn amerikanistka Jana Sehnálková.

Generál Custer

Vojáky Sedmého regimentu vedl podplukovník - bývalý generál - George Armstrong Custer, hrdina občanské války. Indiáni útočili pod vedením náčelníka Oglalů Šíleného koně a náčelníka Hunkpapů Žluče.

Střetnutí se pasivně zúčastnil i duchovní vůdce Lakotů Sedící býk. Bitva skončila katastrofální porážkou Custerových oddílů. Jak vlastně indiáni dokázali vojáky porazit?

„Podplukovník Custer udělal už od počátku několik strategických chyb. Zaprvé odmítl těžké zbraně a zadruhé rozdělil kavalerii na tři skupiny a odmítl posily. Takže se nakonec sám ocitl v obklíčení asi dvou a půl tisíců indiánů se svými zhruba dvěma stovkami mužů,“ přibližuje amerikanistka.

Bitva u Little Bighornu byla součástí takzvaných siouxských válek. Začaly už v padesátých letech 19. století a skončily po masakru indiánů u Wounded Knee v roce 1890. Výsledek se dal očekávat: běloši zatlačili indiány do rezervací.

Samotné bojiště u Little Bighornu je dodnes velkou turistickou atrakcí. Toto místo každoročně navštěvují tisíce turistů.

Helena Berková, bre Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít