S odhalením povodňového nebezpečí můžou pomoci vesmírné družice. Jejich radary vidí i pod zem
Vesmírné družice pomáhají nejenom předpovídat počasí, ale i odhadovat následky povodní. Z oběžné dráhy totiž vidí i to, co se skrývá těsně pod povrchem Země. Odhalí, jestli je půda vyschlá, nebo naopak nasycená vodou, a zda se zemský povrch v čase pohybuje. „Jakákoli autorita může v případě nebezpečí požádat o satelitní průzkum a dostane rapidně odpovědi, které jsou viditelné na webu,“ říká David Moravec z České zemědělské univerzity.
Speciální službu evropské sítě satelitů Copernicus Rapid Mapping Česká republika aktivovala zatím třikrát. Využila ji například už při povodni v roce 2013, říká David Moravec z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity.
„Jakákoli autorita může v případě nebezpečí požádat o satelitní průzkum a dostane rapidně odpovědi, které jsou viditelné na webu,“ dodává.
Radar je nenahraditelný pomocník
Na rozdíl od záplav před jedenácti lety Česko letos tuto službu nevyužilo. Podle vyjádření hasičů to bylo hlavně kvůli zatažené obloze, přes kterou běžné satelitní kamery nevidí. Zato sousední Polsko letos o speciální pozorování požádalo, jak je vidět v záznamech systému Copernicus.
Některé satelity ovšem mají technologii, která vidí i skrz mraky. Například evropský Sentinel-1 je vybavený radarem.
„To už je dlouhá vlna oproti té viditelné. Minimálně reaguje s atmosférou, takže nám umožňuje snímat zemský povrch za každého počasí. A zároveň jsme nezávislí na denní době,“ vyjmenovává David Moravec výhody tohoto způsobu monitorování.
Vyschlá, nebo podmáčená?
Právě proto se satelitní radary hodí ke sledování náhlých přírodních katastrof, hlavně když nejsou k dispozici předpovědi nebo jiná data. Radar může sledovat pohyby vody nejenom na povrchu, ale dokonce i do určité hloubky pod zemí.
Kategorizace hurikánů je zastaralá a neodpovídá reálnému nebezpečí. Vědci se snaží o aktualizaci
Číst článek
„Od půdy, která obsahuje více vody, se radarový signál odrazí trošku výš než u půdy, která je suchá a signál jí prochází trochu hlouběji,“ vysvětluje expert z České zemědělské univerzity. Radarová vlna pak k družici dorazí s určitým posunem. Dá se tak třeba zjistit, jestli je země vyschlá, nebo mokrá.
K přesnému měření vláhy v půdě vědci raději používají jiné metody. Například v projektu Intersucho k tomu využívají vegetační indexy, které hodnotí, v jakém stavu je v daném místě vegetace.
„Výhodou tohoto indexu je, že existují dlouhodobější data, a lze proto na daném území porovnat, do jaké míry je stávající stav abnormální vůči nějakému dlouhodobému průměru,“ doplňuje Martin Možný, spoluautor projektu Intersucho, z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
Když je země v pohybu
Satelitní radarový paprsek se ovšem bude hodit také při sledování následků povodní. Hasičský záchranný sbor k tomu plánuje využít službu Copernicus. Konkrétně radary odhalí i malé pohyby zemského povrchu.
26:00
Vědci se pokusili napodobit vznik života. U jeho počátků mohly být molekuly RNA
Číst článek
„Můžu tak sledovat stabilitu budov nebo stabilitu svahu a třeba krásně vidět linii, kde došlo k odtržení půdy,“ vysvětluje David Moravec.
Radarová vlna je dlouhá několik centimetrů a přijímače na satelitu dovedou spočítat takzvaný fázový posun, tedy jestli se vlna odrazila o několik centimetrů dál nebo blíž.
„Pokud v určitou dobu byl nějaký fázový posun, a když se tam za čtrnáct dní podívám znova, je na některém místě jiný, pak je jasné, že to místo se pohnulo,“ popisuje David Moravec.
Podle vědců je důležité povrch sledovat také s časovým odstupem, protože hluboké sesuvy půdy se mohou dát do pohybu i delší dobu po povodni.
Jak ovlivnilo průběh letošních povodní množství vody obsažené v půdě? Co se na zatopených pozemcích děje s rostlinami? A jak nejlépe usušit vyplavené dokumenty nebo fotografie? Poslechněte si celý Magazín Experiment v audiozáznamu výše.
