Izraelská firma jako první představila úhoří maso z laboratoře. Na trh ho plánuje uvést do dvou let
Úhoř říční je magická ryba. Několikrát za život změní podobu a za úhoří láskou putuje tisíce kilometrů do Sargasového moře. Má také chutné maso a kvůli nadměrnému rybolovu je tak kriticky ohrožený. Na takové druhy se zaměřuje izraelská firma Forsea Foods, která nyní jako první na světě vypěstovala úhoří maso v laboratoři.
Firma vypěstovala maso úhoře říčního z embryonálních kmenových buněk z oplozených vajíček. Takové buňky se mohou vyvinout v jakýkoli druh tkáně a při růstu se samy uspořádají do struktury skutečného masa. Z odebraných buněk vědci vyrobili takzvané organoidy. To jsou malé svazky tkáně, které byly původně vyvinuté pro použití v lékařském výzkumu.
Vedení společnosti Forsea Food tvrdí, že postup pomocí organoidů je vhodný hlavně pro ryby a mořské plody, protože mají poměrně homogenní maso na rozdíl třeba od „mramorovaného“ hovězího masa.
Jídlo jako akt ochrany klimatu. Musíme ho začít vyrábět jinak, shodly se země na COP28
Číst článek
Vedle toho firma uvádí, že jejím cílem je právě kultivace masa ohrožených druhů. Pokud jde o říční úhoře, jejich populace klesá a poptávka a tedy i cena rostou. Miliardy dolarů se točí i v nelegálním obchodování s rybou.
To by mohl změnit právě kultivovaný úhoř, kterého chce firma uvést na trh do dvou let. Izraelci spolupracovali s japonským šéfkuchařem Kacumim Kusumotem a společně z laboratorního masa vytvořili jídla včetně marinovaného grilovaného úhoře s rýží (unagi kabajaki) a druh sushi unagi nigiri.
Tato jídla jsou v Japonsku oblíbená, jsou ale také poměrně drahá. Kilo úhořího masa vyjde v Japonsku v přepočtu na víc než pět a půl tisíce korun. Forsea Foods předpokládá, že cena masa z laboratoře bude zhruba stejná.
V Japonsku zároveň přibývá spotřebitelů, kteří berou v úvahu ekologii a udržitelný přístup, kteří by si tak mohli dát kultivovaného úhoře bez výčitek. Japonská vláda rozvoj průmyslu pěstovaného masa také podporuje.
Složitý životní cyklus
Úhoř má několik životních fází a v porovnání například s českým kaprem ho tak nelze chovat. V tom hraje roli i migrace z řek do oceánu a do Sargasového moře, kde se úhoři třou a následně uhynou. Plůdky pak unáší Golfský proud k Evropě, kde se na konci tři až čtyři roky dlouhé cesty larvy mění v bezpohlavní monté.
Mořské plody v Španělsku a Portugalsku zdražily. Může za to nedostatek způsobený oteplením oceánů
Číst článek
Část populace poté zůstává ve smíšených vodách a část pokračuje do vnitrozemí. Z většiny monté ve smíšených vodách se stanou samci a z těch sladkovodních samičky. Proto jsou u nás vlastně jen úhoří samice.
Vývoj masa se týká i dalších druhů ryb. Například ve Spojených státech vyvíjí firma Wildtype maso z lososa a BlueNalu z tuňáka, izraelská Steakholder Foods se zase soustředí na mořského vlka a singapurská Shiok Meats na krevety, humry a kraby.
Firma Cell4Food na Azorských ostrovech se věnuje chobotnicím a minulý týden izraelská firma Aleph Farms jako první na světě získala potvrzení o zdravotní nezávadnosti kultivovaného hovězího.
Dvěma americkým firmám Good Meat a Upside foods úřady už dřív schválily kultivované drůbeží maso. Za rozvojem tohoto typu průmyslu je předpoklad, že kultivované maso bude mít mnohem nižší ekologickou stopu než maso z hospodářských zvířat. Jde tedy také o snížení dopadu na životní prostředí.
