Jídlo jako akt ochrany klimatu. Musíme ho začít vyrábět jinak, shodly se země na COP28
Abychom si zachovali relativně bezpečné klima a byli dál schopní pěstovat potraviny, musíme změnit svůj přístup k zemědělství i jídlu samotnému. Takové společné prohlášení podepsalo na klimatické konferenci OSN v Dubaji 134 zemí, včetně Česka. Výroba jídla v současné podobě patří k hlavním zdrojům emisí metanu a vede ke kritickému odlesňování nebo vymírání přírodních druhů. Zároveň jde o citlivé téma, které se týká našeho talíře.
Stephanie Mawová si pochvaluje, že tohle je první klimatická konference OSN, kde pravda leží na talíři. Dvě třetiny jídel, která si tu účastníci mohou koupit, jsou bezmasé. Vidíme tu za sklem stánků pestrobarevné saláty, zeleninové burrito nebo musaku z lilku.
Jídlo je podle manažerky organizace ProVeg akt ochrany klimatu, který můžeme dělat nejméně třikrát denně. Ale nemá podle ní smysl lidem v něčem tak intimním radit nebo zakazovat masné výrobky, i když jejich výroba stojí často za extrémní spotřebou a znečištěním vody, půdy nebo za kácením pralesů.
„Podle mě je opravdu důležité a zákazníkům pomůže se posunout, pokud budou rostlinné alternativy chutnější, dostupnější a levnější. Aby lidé mohli přijít do obchodu a tam byla nabídka rostlinných jídel, která je zaujme a kterou budou vědět, jak připravit. Zatím ale vlády těžce dotují mléčné a masné výrobky. Jsou tak levnější, ale nese to obrovské náklady pro životní prostředí a budoucí generace,“ říká Mawová.
Češi a maso
V Česku si kromě toho z nedávné doby pamatujeme i z vládních peněz podpořenou kampaň Agrární komory Žeru maso.
„Určitě si nemyslím, že by bylo vhodné mít dál kampaně typu: jezte maso. S tím je spojená nemalá uhlíková stopa,“ myslí si šéf českých vyjednavačů na klimatické konferenci OSN Pavel Zámyslický.
Ekologické domy s bombovými kryty. Ukrajinci ukazují, že s udržitelností nečekají na konec války
Číst článek
Ale uklidňuje, že guláše a bůčky nám v Česku nikdo brát nebude ani po zdejší světové dohodě o potřebné změně přístupu k výrobě jídla.
„Přímo snížení počtu chovaných zvířat, což může mít vliv na emise metanu, v tuhle chvíli jako opatření nenavrhujem. Protože si myslíme, že stále Česká republika má významný potenciál v jiných sektorech. Co se týče snížení emisí i v sektoru zemědělství, je potenciál někde jinde než omezování spotřeby. I podle socioekonomických průzkumů spotřeba masa v Česku nebude stoupat, ale klesat,“ popisuje Zámyslický.
Dopady sucha
Skupinka aktivistů tu skanduje za lepší ochranu přírodní rozmanitosti, která se po celém světě hroutí. Se zemědělstvím to hodně souvisí. A téma jídla a klimatu má tady na konferenci v Dubaji i svůj vlastní tematický den a taky svůj vlastní velký pavilon.
Na konferenci vystoupil Raoni Rajão z odboru odlesňování brazilského ministerstva životního prostředí. Mluvil o tom, jak změna klimatu a taky místní odlesňování úplně mění zemědělskou sezónu.
Letos měli v Brazílii nebývalé sucho, sezóna dešťů se zkracuje i víc než o měsíc, a to bere brazilským farmářům možnost bez nutnosti zavlažování sklidit dvě úrody ročně. A projevuje se to na potravinové bezpečnosti.
Jižní Ameriku sužuje velké sucho, v Bolívii hrozí nedostatek potravin
Číst článek
Vyřešit se to prý dá jen posílení politiky proti nelegálnímu odlesňování a na ochranu klimatu, a to ve spolupráci s odběrateli v Evropě, Severní Americe nebo Číně.
Středobodem proměny světového zemědělství jako takového musejí být podle Mawové z organizace ProVeg International samotní farmáři.
„To jsou lidé, kteří dodávají jídlo na náš stůl a kteří vidí dopady změny klimatu z první ruky. Změny ve srážkách, sucha, požáry, eroze půdy – to vše oni pociťují. Myslím, že většina uznává, že současný intenzivní živočišný systém potravinářství je neudržitelný. Ale jsou v něm často uzamčení. Myslím, že je potřeba je finančně nebo technicky podpořit, aby zvládli přechod k metodám, které jim zaručí jistotu sklizně i v budoucnu,“ apeluje Mawová.
K dohodě o přechodu na udržitelnější zemědělství a produkci potravin se tu připojily i Spojené státy, Brazílie nebo Čína – velcí světoví producenti jídla, kteří stojí za spoustou znečištění či odlesňování.
