Z nejnovější studie plyne, že 95 procent současné severoamerické populace kaprovců se vylíhlo v 60. letech dvacátého století. Jenže jejich populace se už neobnovují.
Rybám hrozí například nedostatek potravy a kyslíku. Povodně však mají i pozitivnější dopady. Umožňují rybem překonat překážky, které by za normálních podmínek nezvládly, a osídlovat nové lokality.
Ukrajinská agentura pro rybářství uvedla, že v řece byla zjištěna vysoká koncentrace amoniaku a dalších látek. Podle ní Rusové patrně vhodili do toku dosud neznámou látku.
Studie sledovala samce živorodek duhových neboli gupek odchycených ve volné přírodě po dobu pěti let a vystavila je po několik generací různým koncentracím fluoxetinu.
U Dačic na Jindřichohradecku na Moravské Dyji uhynuly stovky ryb. Zřejmě je otrávily splašky, které se do vody dostaly. Ryby uhynuly především na dvou až třech kilometrech řeky.
„Zdá se, že v některých oblastech čáp vymizel. Jeho počty možná ani nedosáhnou pěti set párů na celou Českou republiku,“ říká František Pojer z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.
Za úhyn vodních živočichů pravděpodobně může zlatá řasa, které se v Odře daří kvůli solance z odpadních vod. Rybáři a dobrovolníci v posledních dvou týdnech vylovili přes 600 kilogramů mrtvých ryb.
Vodní živočichové vlivem antidepresiv mění svoje chování, varují vědci. Problém má ale řešení. Kromě pokročilejších způsobů čištění vody zejména výrobu léků šetrnějších k přírodě.
„Jsme u historického okamžiku, kdy instalujeme první skupinu výtěrových hnízd pro candáta na Lipně,“ říká v pátek hydrobiolog Jan Kubečka z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.
V chovu lososů se objevují viry, které se množí ve svalovině a způsobují šednutí tkání. Jsou to tři různé viry. Norové a Skotové zkoušejí všechny možné strategie, aby potlačili jejich množení.
„Překvapilo mě množství šupin, které se vyvážejí na skládky,“ říká Miroslav Šuta, odborník na životní prostředí a zdraví. Jde totiž o miliony tun ročně.
Na husté síti v rybí líhni se zachytávají miliony drobných jiker. „Vznáší se ve vodě. Naberu vodu, abych jikry pročistil, pak ji sleju a přeliji jikry opatrně do válce,“ popisuje Zbyněk Janči.
Firma Forsea Food vypěstovala maso úhoře říčního z embryonálních kmenových buněk. Tento postup je podle firmy vhodný hlavně pro ryby a mořské plody, protože mají poměrně homogenní maso.
Už v 80. letech 19. století se začaly v Kodani objevovat malé restaurace, které obložené žitné chleby nabízely. Svou variantu obloženého chlebu mají i země po celé Evropě i Spojené státy americké.
Novou podobu lokality navrhovali s ohledem na zvířata. Vysázené dřeviny na poloostrově mají být útočištěm pro hnízdící ptáky, pro další jsou nachystané dřevěné budky na stromech.
Struktura masa pak zůstane krásně pevná. Pokud mrazíte v domácím mrazáku, který je nastavený na -18 stupňů, nebude to ono, míní zakladatel obchodu s rybami Marek Jírovec.
„Bujabézu u nás vařila babička. Připravovala ji tradičním způsobem. Bylo pro ni prostě nepředstavitelné, že bychom jedli bujabézu bez rybího vývaru s opečenými bagetkami,“ vysvětluje majitelka.
Nedostatek ryb vede i k tomu, že dnes už se nedá ve většině případů použít ani přírodní odchyt ryb pro získání genetického materiálu pro líhně. Každá líheň má vlastní chovné ryby, které obměňují.
„Měsíce předtím jsme varovali, že v letní sezoně může dojít k napadení. Naléhali jsme, že je třeba zastavit rybolov,“ vysvětluje ředitel organizace Hepca v Hurghádě.
Dešťová voda někdy teče do řek a potoků ve velkém množství. Ryby jsou vystaveny působení částic mědi, olova či zinku, případně dalších toxických látek.
Mnohdy do problémů zapadneme bez vlastního přičinění. Co však lze ovlivnit, je přístup ke stresovým situacím a mimo pozitivního myšlení je tu možnost pohlazení duše chutí výborné stravy.
4:23
Brno||Štěpánka Kadlečková|Příroda|Zprávy z jižní Moravy
Myslivci, včelaři a rybáři se obávají, že vyšší stupeň ochrany bude znamenat více omezení. Ministerstvo životního prostředí má do konce měsíce srpna rozhodnout, zda proces vyhlašování vůbec spustí.
