Ekolog Šperling si na střeše vybudoval mokřad. Slouží mu třeba jako kořenová čistírna odpadních vod
S vášní vymýšlí, inovuje a rozvíjí kořenové čistírny a další přírodní stavby sloužící lidem i životnímu prostředí. Stavitel a ekolog Michal Šperling je mimo jiné tvůrcem chytrého domu s mokřadní střechou, za kterou v roce 2017 získal cenu Energy Globe Award.
„V roce 2016 jsme stavěli dům ve vnitrobloku na Letné. A když dům, tak aby byl co nejcitlivější k okolí, což znamenalo, že by měl mít zelenou střechu. A když už zelenou střechu, tak abychom na ní zúročili, co umíme. A to, co umíme, jsou kořenové čistírny odpadních vod. Takže jsme si vymysleli, že umístíme na střechu kořenovou čistírnu a ta zároveň bude sloužit jako zelená střecha,“ líčí Michal Šperling.
Rozhovor se stavitelem a ekologem, tvůrcem kořenových čistíren odpadních vod Michalem Šperlingem
Zatímco obyčejně lidé vztyčují střechy se záměrem, aby z nich voda stékala, tady je idea obrácená.
„To, že člověk posílá odpadní vodu na střechu, má pro dům dva benefity. Jednak je to voda plná živin, takže je dodává rostlinkám na střeše. A za druhé – tím, jak se voda z mokřadních rostlin odpařuje, ochlazuje okolí i samotný dům,“ vysvětluje stavitel.
Inspirace od starých Peršanů
Voda, která se na mokřadní střeše předčistí, se navíc dál využívá. „Stéká do zásobní nádrže a odtud jde zpět do domu na splachování. Také se může používat na závlahu. A pokud zbyde, pak se předčištěná odpadní voda smísená s dešťovou na pozemku zasakuje, nevypouští se do kanalizace,“ upřesňuje Michal Šperling.
Zasakovaná voda zároveň u chytrého domu podporuje systém vzduchotechniky.
„Do rekuperace vstupuje vzduch ze vzdušného výměníku, který je dva a půl metru pod zemí. Přebytečná voda, která přiteče k výměníku, zvyšuje tepelnou kapacitu zeminy, a tím výměník dobře funguje,“ popisuje.
26:19
Větrné elektrárny nemají negativa, na jejich estetiku si lidé časem zvyknou, říká Bursík
Číst článek
Podle zkušeností Michala Šperlinga proudí v létě, když je ve velkoměstě 38 stupňů, do domu vzduch o teplotě asi 21 stupňů.
„Naopak v zimě, když bylo mínus deset, tak přicházel vzduch, který měl deset stupňů nad nulou. To celé jenom díky tomu, že vzduch projde zemí a tam se buď chladí, nebo ohřívá. Jde o systém, který jsme odkoukali od starých Peršanů. Ti to používali už před několika tisíci lety,“ usmívá se.
Mokřady se podle něj hodí zejména na domy, které se teprve stavějí. „Lze o tom uvažovat i při plánované rekonstrukci, ale ideální je opravdu novostavba. Může to být rodinný dům, výzkumné centrum, fabrika,“ říká. Střecha přitom může být plochá, šikmá, ale nejenom to. „Už jsme mokřad realizovali i na fasádě,“ dodává Michal Šperling.
A jak tedy vypadá mokřad na kolmé ploše?
„V případě fasády to je soustava truhlíků, ve kterých jsou nasázené mokřadní rostliny. Předčištěná odpadní voda se pouští pod povrch horního truhlíku a kaskádovitě přetéká do truhlíků spodnějších. Tím pádem zásobuje kytky živinami i vodou, takže mokřad na fasádě může v klidu růst,“ uvádí Michal Šperling.
Celý rozhovor o mokřadních střechách a fasádách, o kořenových čistírnách odpadních vod i o přírodních koupacích jezírcích s Michalem Šperlingem si poslechněte online.
