Pražský hrad chce zářit šetrně. Vědci zkoumají způsob, který produkuje nejméně světelného smogu
Pražský hrad bude mít po 30 letech nové venkovní osvětlení. Mělo by nejen lépe podtrhnout dominantu Prahy, ale také být úspornější a zdravější. Vědci z Fakulty stavební Českého vysokého učení technického proto ve čtvrtek a v pátek z různých koutů Prahy měřili světelné znečištění a intenzitu současných světel. Výsledná jasová analýza pak umožní porovnat světelné podmínky a posoudit jejich vliv na okolí, popisují vědci pro Radiožurnál.
Patrik Kučera z ČVUT na Smetanově nábřeží rozložil stativ a nastavuje na fotoaparátu časovač. „Potřebujeme zachytit delší expoziční čas, aby se nám zachytil jas v pozadí, který máme momentálně na obloze,“ vysvětluje.
„Provedeme sekvenci snímků a po 15 minutách se Hrad z jedné části zhasne, bude svítit pouze katedrála. Následně po dalších 15 minutách zhasne Hrad úplně, a to i z důvodu toho, že musí vychladnout sodíkové výbojky, které tam nyní jsou. A po dalších 15 minutách se zapne pouze spodní část, tedy paláce Pražského hradu.“
Vědci budou během této doby provádět čtyři po sobě jdoucí měření a porovnávat je mezi sebou. Cílem je zjistit, jak velký vliv má třeba osvětlení katedrály na blízké i širší okolí.
„Po Praze máme šest měřicích týmů, takže teď zkoordinuju jiné týmy, jak jsou na tom, jestli se nestal nějaký zádrhel,“ pokračuje Patrik Kučera s tím, že vědci provádějící měření jsou právě teď také přímo v areálu Pražského hradu, na Hradčanském náměstí, na střeše Národního zemědělského muzea nebo na Palackého mostě.
Světla jako ze středověku
Všichni hlásí, že první sekvence snímků úspěšně pořídili, a tak je na čase potvrdit velínu, že se může přistoupit k další fázi, tedy k vypnutí osvětlení katedrály. „Protože zhasínání provádí pan elektrikář na velíně ručně, tak mu to chviličku trvá – můžeme si všimnout, že svítí ještě jedna z věží. Ale za chviličku zhasne a Hrad bude potmě,“ komentuje Patrik Kučera.
K měření vědci používají takzvaný jasový analyzátor. Vypadá jako klasický fotoaparát, ale má v sobě speciální filtr, který napodobuje, jak lidské oko vnímá světlo různých barev. Díky němu analyzátor měří světlo podobně, jako ho vidíme my.
„Když se podíváme pořádně, tak vidíme, že palácové a hradební zdi už dnes nemají rovnoměrnou barvu. Jsou tam místa, kde je teplejší tón bílé, nebo studenější – támhle dokonce až dozelena,“ ukazuje Lenka Maierová z Fakulty stavební ČVUT.
Nejde ovšem o záměr. „Osvětlení, které Pražský hrad má, je 30 let staré – je z dob Václava Havla, kdy jsme ho dostali v 90. letech darem od Francie. A 30 let ve světelné technice je, jako kdyby to bylo z doby středověku,“ vysvětluje.
Krásnější i zdravější
Nové osvětlení by podle vědců mělo být modernější, a hlavně nepřispívat ke světelnému smogu nad Pražským hradem. Už třeba jen kvůli okolním stromům.
„Světlo v noci je cizorodý prvek. Celá příroda vnímá rozdíl mezi denním světlem a noční tmou, a když se tenhle rozdíl zmenšuje nebo mizí, tak je organismus zmatený,“ popisuje, jak noční osvětlení ovlivňuje cirkadiální rytmus organismů – lidí, zvířat, ale i rostlin.
„Když začneme svítit na nějaký strom, tak tenhle rytmus dne a noci – délku dne a její zkracování a prodlužování – porušujeme,“ dodává Lenka Maierová.
První výsledky jasové analýzy by měla Správa Pražského hradu dostat do konce letošního roku. Nového osvětlení se ale Hrad dočká nejdříve za několik let.
Kdy přibližně a co dalšího bude v areálu Pražského hradu nového? Jak a proč můžou psi darovat krev? A jaký vliv má rozvoj moderních technologií na naši lidskost? Poslechněte si záznam celého Magazínu Experiment.
