Rozsvícené lampy škodí hmyzu. Čeští vědci zjišťují, jak upravit barvu světel
Obrázek, který každý z nás už někdy viděl. Pouliční osvětlení a brouci či můry, kteří v noci zmateně poletují kolem. Světelné znečištění škodí totiž nejen lidem, ale také hmyzu. Které typy lamp jsou pro něj nejšetrnější, zjišťují entomologové z České zemědělské univerzity v Praze. Na několika lokalitách pod osvětlení instalují speciální lapače hmyzu.
„Největší součástí lapače je desetilitrový válec, kam se na dno dává trychtýř proti propadení hmyzu. Na vrchní části lapače jsou průhledná žebra z plexiskla, do kterých nalákaných hmyz narazí, spadne dolů a už se na principu pasti nedostane ven,“ přibližuje pro Radiožurnál Petr Hejma z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity.
Rozsvícené lampy škodí hmyzu. Čeští vědci zjišťují, jak upravit barvu světel. Natáčela Tereza Janouškovcová
S kolegou Tomášem Kadlecem už mají lapače připravené a za pomoci žebříků je rozvěsí v areálu univerzity na pět starších sodíkových lamp a pět bio světel, která by měla být šetrnější. „Potlačují spektrální složku v oblasti modré nebo UV barvy. A prosazují vyšší zastoupení dlouhých vlnových délek do barvy oranžové, které by neměly tak moc lákat hmyz. Navíc v noci pracují s intenzitou,“ vysvětluje Kadlec.
Petr Chajma z České zemědělské univerzity zavěsil první lapač. Čím ho upevnil? „Je to stahovací pás, který je připevněn do držáku, který jsme namodelovali a vytiskli na 3D tiskárně, čili je unikátní, pouze pro tento projekt,“ popisuje.
Lákání světlem
Většina hmyzu je velmi citlivá na umělé světlo. Nejohroženější je ale noční hmyz, který se orientuje za pomoci zářících hvězd nebo měsíce.
„Jsou to objekty natolik vzdálené, že hmyz, byť by vyletěl sebevýš, tak se k nim není schopen přiblížit. Jenomže teď se stalo to, že toho světla je schopen dosáhnout. A on neví, že se něco změnilo. Takže se pořád snaží držet svoji pozici vůči světlu a z toho důvodu se přibližuje blíž a blíž,“ doplňuje Kadlec.
4:03
Do střední Evropy proniká komár flebotom. Jeho štípnutí může být i životu nebezpečné
Číst článek
Hmyz pak zmateně lítá kolem lamp, dokud se nevyčerpá nebo ho nechytí pavouk či netopýr. Nejhorší pro člověka, ale i pro hmyz je v noci bílé světlo s vyšším podílem modré složky.
„Hmyz víc preferuje modrou složku. Takže když zamezíme výskyt těchto vlnových délek v osvětlení, tak se světlo sice nestane úplně neatraktivním, ubyde ale tak 70 až 80 procent jedinců, kteří by byli nalákáni na klasické standardní bílé světlo,“ nastiňuje Kadlec.
Po více než hodině je hotovo. Deset lapačů zůstane pod lampami celou noc a ráno si je i se vzorky hmyzu entomologové seberou.
Lapače chystají podle Kadlece vždy na jednu noc v měsíci v období hlavní sezony od května do srpna, a to nejen v Praze, ale i v obcích ve Středočeském kraji a na Vysočině. V Buštěhradě mezi sebou porovnávají dokonce čtyři typy světel.
Na podzim pak odborníci budou vzorky z lapačů počítat a zjistí, který typ lampy přilákal kolik hmyzu a jaké druhy.
