Do střední Evropy proniká komár flebotom. Jeho štípnutí může být i životu nebezpečné
Nepříjemný suvenýr v podobně infekčního onemocnění si můžeme přivézt nejen z exotických zemí, ale i z oblíbené dovolené u Středozemního moře. Přenáší ho totiž i rozšířený středomořský komár flebotom. Odborníci ze 16 zemí Evropy, včetně těch českých, teď mapují jeho výskyt a zjišťují, které druhy jsou nebezpečné. Cílem je také aplikace, která bude upozorňovat na výskyt těchto komárů v Evropě.
„Zrovna příští týden se chystáme na jižní Moravu, protože kontinuálně monitorujeme, jestli se flebotomové už z jižních států posunuli až k nám,“ říká Vít Dvořák z Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a dodává, že zatím tento druh komára na našem území zaznamenán nebyl.
K monitoringu vědci využívají jednoduché entomologické zařízení, kde je klíčová odchytová světelná past.
„Je to vlastně tubus, který je opatřený žárovičkou a takovým větráčkem. Ten se navlékne na sběrný cylindr z velmi jemné látky, do které nachytaný hmyz potom padá a ze které se nedostane. A když celé to zařízení připojíte na baterii, žárovička začne svítit, hmyz se sletuje za světlem a vrtule ho nasaje do cylindru,“ popisuje entomolog.
Nechtěný suvenýr
Tímto způsobem našli odborníci tyto komáry ve všech zemích podél Středozemního moře. „Někdy dochází k tomu, že si flebotomem přenesený patogen přivážejí lidé ze Středomoří jako nechtěný suvenýr z dovolené,“ konstatuje Vít Dvořák.
Ale jak si prohlížíme na mapce před sebou, nebezpeční komáři se objevují už i v evropském vnitrozemí. „Vyskytují se i v zemích, jako je Švýcarsko, Rakousko, Německo a podobně. Vždycky jenom lokálně, ale je zřetelné, že tak jak se mění klima a životní prostředí, tak se areál výskytu mění,“ doplňuje entomolog.
Flebotom je malý bodavý hmyz, který po kousnutí saje krev a některé druhy mohou na člověka přenášet nebezpečné mikroorganismy – viry nebo parazitické prvoky rodu leischmania, česky ničivky. „Ta hlavní způsobuje relativně velmi závažné, potenciálně nebezpečné, a dokonce až život ohrožující onemocnění člověka,“ upozorňuje vědec.
Nebezpečný, nebo neškodný?
S globálním oteplováním se do Evropy dostávají tropičtí komáři. Hrozí nárůst horečky dengue
Číst článek
Flebotomů existuje několik set druhů. Které z nich jsou nebezpečné, řeší v evropském projektu Climos česká laboratoř.
Iva Kolářová z Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy mě vede do malého skladu, kde je několik regálů a na nich průhledné boxy, kde je stabilní teplota a vlhkost. „Takže tady vidíte samce i samice flebotomů, někteří se už páří,“ ukazuje.
Aby samičky mohly klást vajíčka, potřebují krev, ze které získávají živiny pro jejich tvorbu. K tomu se v laboratoři využívají myši. Lidé si samozřejmě všichni dávají dobrý pozor, aby je středomořský komár neštípnul.
Kolegyně Ivy Kolářové mezitím za prosklenými dveřmi krmí larvičky rozemletými králičími bobky. „To jim velmi chutná,“ usmívá se vědkyně. „Potom se zakuklí a vylítne dospělý flebotom, který připomíná miniaturního komára.“
Zrádné sliny
Flebotomové přenášejí mikroorganismy pomocí slin, když sají lidskou či zvířecí krev. Právě komáří sliny proto vědci analyzují. „Vezmeme flebotomy, kteří ještě nesáli, a vypitváme z nich slinné žlázy plné slin a proteinů, které potom potřebujeme identifikovat,“ přibližuje parazitoložka.
Od zahraničních kolegů pak Češi získají data o případných protilátkách v krvi místních lidí a tímto srovnáním se vyhodnocuje, kde a jestli flebotomové mohou člověka ohrozit.
Na základě dat z okolí celého Středozemního moře by měla vzniknout také mobilní aplikace, která by uživatelům poradila, jak velké je riziko aktivity flebotomů, a tedy také nákazy nějakým patogenem, který přenášejí, vysvětluje Vít Dvořák.
Protože pokud se po návratu z dovolené projeví nějaké příznaky, mohou pak lékaře upozornit, že původcem by mohl být středomořský flebotom.
