Lidé by si měli o víkendu dát větší pozor na klíšťata, varuje ČHMÚ. Hrozí zvýšené riziko nákazy
Aktivita klíšťat je o tomto víkendu na devátém stupni. To znamená nejvyšší riziko. Upozorňuje na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Čím vyšší je stupeň, tím vyšší je riziko, že roztoč člověka nebo zvíře napadne. A je-li infikované, pak se taky zvyšuje pravděpodobnost nakažení klíšťovou encefalitidou nebo lymeskou boreliózou. Devátý stupeň aktivity klíšťat bude platit taky v pondělí.
Státní zdravotní ústav doporučuje používat repelent a v přírodě se ideálně pohybovat jen po zpevněných cestách. Neměli bychom taky chodit do listnatých a smíšených lesů, případně se večer a ráno pořádně prohlédnout. Nejlepší ochranou před klíšťaty je pak očkování.
25:01
S očkováním proti klíšťové encefalitidě není důvod otálet, Česká republika hlásí nejvíce případů
Číst článek
„Nejideálnější doba samozřejmě jsou zimní, podzimní i jarní měsíce, ale čím dříve tím lépe, takže jsme pro, aby se lidé naočkovali, co nejdříve. Klidně i tyto měsíce s tím můžeme začít,“ vysvětluje přimářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce Hana Roháčová.
V takovém případě se ale podle Roháčové zájemcům doporučuje rychlejší forma očkování, aby se ochranné látky v těle člověka vytvořily dříve.
„Kdy se dají dvě dávky první po 14 dnech a potom bychom měli to ochranu zhruba za měsíc. To znamená ty letní prázdniny již ano. Ale že bychom si to dali dneska a za týden byli chránění, tak tomu není.“
Při běžném očkování je nástup ochranných látek zhruba o měsíc pomalejší.
V Pákistánu se kvůli koronaviru přestalo očkovat proti dětské obrně. Experti se bojí, že se nemoc rozšíří
Číst článek
Běžně se druhá dávka vakcíny aplikuje 6 až 10 týdnů od prvního očkování a ochranné látky se pak vytvářejí za dalších zhruba 14 dní. Třetí dávka očkování by pak měla přijít v obou případech. Jak při zrychleném, tak i běžném očkování - zhruba za rok. Pro imunitní systém člověka je lepší, když se očkování rozkládá pomaleji, tedy když se necháme očkovat už na podzim nebo v zimě.
Když už si klíště na těle najdeme, hned ho musíme vytáhnout pinzetou nebo kleštičkami. „Žádné masti, žádné zakapávaní a podobné věci, ale dezinfikuje se, a pak je doporučováno to místo sledovat a to třeba měsíc,“ dodává Roháčová.
Místo je třeba sledovat hlavně kvůli lymeské borelióze. Ta se totiž nejdřív projeví červenou skvrnou s bílým středem. To je rozdíl proti klíšťové encefalitidě, u které na kůži žádné příznaky nenajdeme. Jeden až dva týdny je proto třeba sledovat příznaky jako teploty a bolesti hlavy. Loni v České republice tuto nemoc prodělalo na 800 lidí.
