Nejvíc nakažených přibývá o letních prázdninách, třetinu případů nemocí od klíšťat podle odborníků lékaři odhalí ještě na podzim. Loni za celý rok bylo 3270 nakažených boreliózou a 509 encefalitidou.
„Očkovat se přitom mohou nechat děti i dospělí. Novinkou od loňského ledna je, že pro lidi nad 50 let je toto očkování zcela zdarma,“ doporučuje primářka Hana Roháčová. Očkovaných Čechů je ale málo.
„Domníváme se, že důvodem je to, že v parcích klíšťata sají zejména na drobných hlodavcích a ptácích, kteří jsou zároveň skvělým zdrojem borelií,“ říká parazitolog Václav Hönig.
„Pokud se flek objeví s větším časovým odstupem, je poměrně velký, nesvědí, nepálí, nebolí, tak to už může být projev lymeské boreliózy,“ varuje infektolog Milan Trojánek.
Boreliózou od klíštěte se podle údajů Státního zdravotního ústavu zatím letos nakazilo zhruba o polovinu víc lidí než loni. Do konce loňského dubna lékaři zaznamenali 279 nemocných, letos už 416.
Klíšťat přibývá, protože jich kvůli mírnějším zimám tolik nezahyne. Změna klimatu ale hlavně způsobuje, že se klíšťata dostávají i do oblastí, kde dřív nebyla.
V Česku roste počet onemocnění encefalitidou a boreliózou. Farmáře na Jablunkovsku trápí vlci, kteří útočí na stáda ovcí. Více se dozvíte ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
Výzkumníci z Masarykovy univerzity, kteří aktivitu klíšťat dlouhodobě monitorují, jich během hodiny v parku v Pisárkách nasbírali skoro 130. To je nejvíc za posledních pět let.
Česko je mezi unijními státy na prvních příčkách v počtu hlášených případů klíšťové encefalitidy. Na druhé straně ale patří k zemím s nejnižší proočkovaností proti nákaze.
Lidé by neměli vstupovat do porostu lesů či parků. Také by se měli chránit repelentem a vhodným oblečením. Větší aktivita klíšťat zvyšuje riziko nákazy klíšťovou encefalitidou nebo lymskou boreliózou.
V sobotním výběru tisku se dočtete, že aktuální počasí přináší riziko zvýšeného počtu klíšťat. Při rozmnožení klíšťat narůstá i počet nemocí, které přenášejí, varuje deník Právo.
Na projektu, který trval tři roky, se podílel i loňský laureát Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství Charles Rice. Studii zahájili vědci s lékaři sledováním 140 pacientů z jižních Čech.
Klíšťovou encefalitidu pracovníci stanice neobjevili u žádného z klíšťat, které v různých lokalitách v Praze nasbírali. Tuto nemoc naposledy objevili v roce 2017 v Kunratickém lese.
„Ročně otestujeme několik desítek molekul, které mají potenciál přenos nákazy blokovat, ale tak vysokou účinnost jsem viděl poprvé v životě,“ potvrzuje parazitolog.
Státní zdravotní ústav doporučuje při tak vysoké aktivitě klíšťat používat při pobytu v přírodě repelent. Pohybovat se jen po zpevněných cestách a nechodit do listnatých a smíšených lesů.
„Začali jsme do vody přidávat různé chemikálie a v kombinaci se solí, která se používá na hnojení trávníků. Dvě posprejování by měla mít na klíšťata negativní efekt,“ říká mikrobiolog Luděk Žůrek.
Mezi biatlonisty se někdy používá termín „držel se ho jako klíště“. Tomáš Krupčík má ale tento hmyz z nedávné doby spojený s horečkami a dlouhou tréninkovou pauzou.
Podle odborníků se nemoc šíří i na sever v souvislosti s oteplováním. Příkladem je Švédsko. Více encefalitidy zaznamenali také lékaři ve Švýcarsku včetně míst s vyšší nadmořskou výškou.
Aktivita klíšťat je na osmém stupni z deseti. Klíšťata pak mohou přenášet boreliózu nebo encefalitidu. Jedinou ochranou je očkování, jenže to pro dospělé teď v Česku není dostupné.
Primářka Hana Roháčová z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice na Bulovce v Praze ale uklidňuje: ne každé infikované klíště znamená automaticky přenos onemocnění na člověka.