Klíště se nevytáčí, ale vyviklává, vyvrací zakořeněný mýtus infektoložka Hana Roháčová
Víte, jaké nejnebezpečnější zvíře žije v českých lesích? Není to vlk ani divoké prase, ale obyčejné klíště. Hodně lidí proto, když najde přisáté klíště, začne panikařit. Primářka Hana Roháčová z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice na Bulovce v Praze ale uklidňuje – ne každé infikované klíště znamená automaticky přenos onemocnění na člověka.
„Klíště se nevytáčí, ale vyviklává,“ zdůrazňuje ve vysílání Radiožurnálu Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice na Bulovce.
„Klíště je tam přisáté, ne zavrtané jako šroubek. Nejlepší je ho přes igelitový sáček viklavým pohybem uvolnit, postižené místo vydezinfikovat a klíště vyhodit do odpadu nebo spálit,“ dodává.
Podle primářky je naprosto zbytečné klíště posílat odborníkům, aby vyšetřili, zda je infikované. Pozitivní nález u klíštěte totiž ještě neznamená, že došlo k přenosu infekce na člověka.
A ani v případě, že se pacient potýká s příznaky, které by mohly indikovat nákazu například lymeskou boreliózou, nemusí být tato diagnóza správná. Dokonce i výsledky lékařských protilátkových vyšetření mohou být podle Roháčové v řadě případů zavádějící.
„Protilátky v těle nejsou škodlivé, ale naopak je potřebujeme, jinak nás zkosí úplně všechno. Jejich přítomnost sama o sobě ještě nemusí znamenat akutní onemocnění,“ uklidňuje infektoložka.
Jednou z hrůzu nahánějících chorob současnosti je meningokoková meningitida neboli zánět mozkových obalů. V současné době se objevují desítky onemocnění za rok, ovšem až 10 procent pacientů na ně umírá. Trvalé následky má až 20procent.
„Zákeřnost onemocnění meningitidou spočívá v rychlosti, s jakou postupuje. To komplikuje i skutečnost, že příznaky prvních několik hodin připomínají běžnou chřipku. Velmi rychle se ale rozvine do šokového stavu a postižený končí v bezvědomí,“ popisuje infektoložka nástup nemoci.
„Jde o velmi dramatické onemocnění a jedinou prevencí je očkování,“ zdůrazňuje Roháčová. „I když pacient přijde včas a začneme okamžitě s léčbou, řadu pacientů už se nám nepodaří zachránit, protože infekce v těle během několika hodin napáchala nevratné škody.“