Oproti klíštěti obecnému je hyalomma mnohem větší. Dospělý jedinec měří až dva centimetry. Je původem z Afriky a ve střední Evropě se sice několikrát objevil, ale zimu nikdy nepřečkal. To se hyalommě povedlo teprve letos.

Německé týmy letos našli už šest zvířat, žila v Dolním Sasku a Severním Porýní-Vestfálsku. „Bavíme se o druhu, který v našem regionu nemá obdobu. Je to dravé klíště. Svou kořist dokáže pronásledovat, než se na ni vrhne. Není jako běžná klíšťata, která čekají v porostu. Tohle si svého hostitele samo vybírá. Nejčastěji jsou to koně, dobytek a jiná větší zvířata. Bohužel ale taky lidé,“ řekla stanici SWR Ute Mackenstedtová z univerzity v Hohenheimu.

Posluchače ale ujistila, že není důvod k panice. Těch zvířat je málo a v Německu se soustředí na koně. Mackenstedtová ale připouští, že popis toho klíštěte může nahánět strach. „Hyalomma je mnohem živější. To nám ostatně potvrdili i lidé, kteří ji v roce 2018 našli a poslali ji k nám do laboratoře. Nejdřív si mysleli, že je to nějaký pavouk. Jsou totiž hbité a mají větší nohy,“ citoval Mackenstedtovou Radiožurnál.

Oproti klíštěti obecnému se kromě velikosti liší taky zbarvením. Mají žíhané nohy, většinou oranžovo-žluté.

Tropické nemoci

Tropická klíšťata už delší dobu přežívají třeba na Balkáně a do západní Evropy je zanáší ptáci. Stalo se to už několikrát – hyalommy ale koncem každé sezony umrzly. Letošní zima byla mírná a navíc suchá, a tak ji v Německu poprvé přečkaly. Lesníci ale zatím objevili jen několik jedinců, populace je opravdu malá. Ojedinělý výskyt v posledních letech registrovali třeba taky Britové, Maďaři, Finové a Nizozemci.

Oproti běžným klíšťatům může hyalomma přenášet i různé tropické nemoci. Němečtí vědci u některých zvířat našli bakterie skvrnitého tyfu. Klíště může přenášet také viry. V Africe šíří například krymsko-kožnskou horečku. Němci ale nic takového nenašli.

Prevence je podle vědkyně Mackenstedtové poměrně jednoduchá. „Předně musíme rozlišovat mezi hyalomou a klíštětem obecným, které tvoří 95 procent všech klíšťat v Německu. U něj se můžeme chránit jednoduše – repelentem, nošením ponožek a nohavic, aby se paraziti vůbec nedostali k pokožce. Samozřejmě tím hlavním je, aby se člověk po každé vycházce podrobně prohlédl. U hyalommy – té si prostě hned všimnete. Je mnohem větší a rychle běhá,“ uzavřela Mackenstedtová rozhovor se stanicí SWR.

Případný parazit se odstraňuje úplně stejně, jako středoevropský druh. Jen je prostě větší. V Česku se žádná hyalomma zatím nikdy neobjevila.

Václav Jabůrek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít