Robert Maxwell. Chudý chlapec z Podkarpatské Rusi začal jako cenzor, pak vybudoval mediální impérium
Vydavatelský magnát, politik a miliardář Robert Maxwell byl rozporuplnou osobností, která svého času hýbala mediálním světem. Rodák z bývalého Československa, který z ničeho vybudoval rozsáhlé impérium, býval hostem hlav států, ale i terčem nelichotivých komentářů.
Maxwell se narodil 10. června 1923 jako Abraham Leib Hoch (později užíval řadu dalších jmen) v židovské rodině v obci Slatinské Doly na Podkarpatské Rusi, která byla tehdy součástí Československa.
V březnu 1939 uprchl před nacisty do Francie, kde vstoupil do československé vojenské jednotky. Do Británie se přesunul po francouzské kapitulaci. Bojoval v britské armádě a za statečnost byl vyznamenán válečným křížem. Jméno si změnil proto, aby v případě zajetí zakryl svůj původ. Němci se totiž zajatým vojákům z Československa krutě mstili.
Jeho podnikatelský úspěch začal po druhé světové válce. Byl jmenován členem spojenecké kontrolní komise v Berlíně, kde se stal cenzorem německých tiskovin. Maxwell nakupoval zahraniční práva od německých vydavatelů vědeckých knih a později založil vydavatelství, které ve spolupráci s německými nakladateli chrlilo tehdy nedostatkovou literaturu, především odborné publikace.
Smrt v mořských vlnách
Dařilo se mu i díky pracovitosti, nápadům, diplomatickým schopnostem a dravosti hraničící s bezohledností. „Rozený vítěz. Muž děsivé síly a strašlivého odhodlání,“ řekl o něm Arthur Cox, psycholog a manažer fotbalového klubu Derby County, který Maxwell vlastnil.
Nebudu hrobařem církve, řekl estébákům arcibiskup Matocha. 11 let strávil v domácím vězení
Číst článek
Do konce 80. let vybudoval mocné impérium tvořené více než 400 společnostmi. Vlastnil mimo jiné tiskovou skupinu Mirror, polovinu televizní stanice MTV Europe, nakladatelství Pergamon a Macmillan. Patřila mu řada tiskovin po celém světě včetně prestižního amerického deníku Daily News, měl podíly v leteckých společnostech.
Vstoupil i do politiky, v roce 1964 byl za labouristy zvolen do parlamentu, kde zasedal až do roku 1970. Kromě toho byl znám řadou charitativních projektů, ale i rozmařilým způsobem života – mnohé provokoval buranským chováním, utrácením či cestováním po Londýně vrtulníkem.
Jeho život skončil 5. listopadu 1991 v mořských vlnách nedaleko Kanárských ostrovů, podle vyšetřovatelů poté, co přepadl přes zábradlí své jachty. Maxwellova smrt na moři vyvolala dohady o vraždě, sebevraždě či dokonce předstírané smrti.
Spekulacím napomohlo, že zemřel v době, kdy se jeho impérium začalo hroutit, a několik týdnů poté, co vyšla kniha tvrdící, že udržuje úzké styky s izraelskými tajnými službami. Podle britského tisku byl v době své smrti vyšetřován i kvůli obvinění z válečného zločinu. Později také vyšlo najevo, že penzijním fondům, ve kterých spravoval úspory svých 30 tisíc zaměstnanců, chybí 400 milionů liber.