„Hrdinové vzdušných bojů nad Evropou, kteří nám vybojovali úctu mezi národy všeho světa, vracejí se slavně do Prahy, odkud kdysi prchali jako psanci. Na ruzyňském letišti byli uvítáni ministrem národní obrany generálem Svobodou a četnými oficiálními osobnostmi,“ informoval o návratu letců v srpnu 1945 tehdejší Československý filmový týdeník.

A emotivně příjezd pilotů, navigátorů, radistů nebo mechaniků RAF popisoval taky reportér tehdejšího Československého rozhlasu: „Bylo to nádherné přivítání. Nekonečná obětí. Letci se ocitli mezi svými.“

Týden po návratu - 21. srpna 1945 - československé letce čekalo triumfální přivítání na Václavském náměstí. Taky tam samozřejmě byl reportér Československého rozhlasu: „Tolikrát, tolikrát nasadili životy za naši svobodu, za naše osvobození…“

Nejúspěšnějším československým pilotem v RAF byl Karel Kuttelwascher s dvaceti sestřely (podle jiných zdrojů jich bylo 18). Druhým nejúspěšnějším pak byl Josef František, který za jediný měsíc dokázal sestřelit 17 nacistických letadel. Konce války se ale nedožil.

Jak před časem vzpomínal jeden z veteránů Emil Boček, služba v britském letectvu byla mimořádně nebezpečná. „Vydařený byl každý let, ze kterého jste se vrátili, protože jednou jak jste odstartoval, tak nikdo nevěděl, jestli se vrátí, nebo nevrátí. Člověk se nesměl bát ničeho. Říkal jsem: ‚Mě to nikdy nepotká. To potká vždycky toho druhého.‘ Protože kdybych věděl, že se nevrátím, tak tam vůbec neletím,“ popsal Radiožurnálu.

Po návratu do vlasti se bývalí příslušníci britského letectva těšili velké popularitě. Jejich sláva ale netrvala dlouho. Po únorovém puči v únoru 1948 komunisté veterány RAF označovali za zrádce nebo špiony. Mnoho z nich proto z Československa emigrovalo. Další dlouhé roky strávili ve vězení nebo v pracovních táborech.

Jiří Svatoš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít