Nejvíc bojových letů i úspěchů. Před 80 lety v Británii vznikla 310. stíhací československá peruť
Rytíři nebes. Tak se v současnosti přezdívá československým pilotům stíhacích a bombardovacích jednotek během druhé světové války. Po okupaci a zániku Československa v březnu 1939 se podařilo ze země uprchnout zhruba třinácti stům letců. Před 80 lety – 10. července 1940 – vydali Britové rozkaz ke zformování první československé stíhací perutě. „Třistadesítka“ se do historie zapsala jako nejúspěšnější československá stíhací jednotka v řadách RAF.
Porážka Francie byla otázkou už jen několika týdnů, když britský premiér Winston Churchill slíbil národu krev, dřinu, pot a slzy. V té době se poslední vojáci evakuovali do Anglie z kontinentu, který rychle stravovaly plameny druhé světové války.
Před 80 lety v Británii vznikla 310. stíhací československá stíhací peruť. Více si poslechněte v reportáži Lucie Korcové
Mezi nimi byl i československý generál Karel Janoušek. „Okamžitě tam začal domlouvat způsob začlenění československých letců do královského letectva,“ popsal Radiožurnálu historik Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu.
Britové se ocitli v tísnivé situaci. Od Dunkerku se jim sice podařilo evakuovat expediční sbor, veškerý materiál a těžkou techniku ale museli nechat na místě.
Bylo jisté, že se britské ostrovy brzy stanou dalším cílem německého útoku. „Proto přistoupili k formování československých, ale i polských a dalších jednotek velice rychle,“ upozornil Jiří Rajlich.
10. července 1940 vznikla první československá stíhací peruť – třistadesítka: „My, piloti a mechanici, slibujeme, že všemi svými silami budeme bojovat i nadále za onen mocný plamen, jenž hoří v našich srdcích. Za svobodu!“
3:56
Unikátní letecký útěk. Před 70 lety opustili bývalí piloti RAF dopravními letadly Československo
Číst článek
Jednotky měly československé velitele. Na základnách, kde sloužily, vlála vedle britské vlajky i bíločervená s modrým klínem. V britských uniformách, v letadlech Hawker Hurricane, ale s československými vojenskými symboly na oblečení a heslem „Bojujeme za obnovu“ se piloti 310. perutě zapojili do bitvy o Británii.
„Vykonali dohromady 938 operačních letů v celkovém čase 971 operačních hodin. Jejím příslušníkům bylo přiznáno 40 a půl jistých sestřelů, jedenáct pravděpodobných a šest poškozených nepřátelských letounů,“ dodal Jiří Rajlich.
Později vznikly ještě další dvě stíhací československé perutě a jedna bombardovací.
V červnu 1944 se českoslovenští letci zúčastnili také podpory největší vyloďovací operace všech dob – operace Overlord a následných bojů, které přispěly ke konečnému vítězství spojenců.
Svoje pocity z té doby popisoval pro projekt Paměť národa také letec z třistadesítky Jan Svoboda. V kokpitu si strach nepřipouštěl: „Na to nesmíte myslet, poněvadž kdybyste na to myslel, tak se zblázníte.“
V jihoanglické vesnici Howkinge uchovávají i 73 let od konce války památku na české letce
Číst článek
21. srpna 1945 přišly československé letce na pražské Staroměstské náměstí přivítat desetitisíce lidí. „Byla jich tehdy jen hrstka na obrovské vzdušné frontě, ale byla to hrstka opravdových hrdinů.“
Bojovali za vlast a svobodu, přesto se to, za co byli opěvováni, už o tři roky později obrátilo proti nim. Po únorovém komunistickém puči byli téměř všichni propuštěni z vojenské služby a perzekvováni. Jména československých západních letců byla očištěna až po sametové revoluci.
