Patřili jsme mezi menšiny určené k likvidaci, říká autorka dokumentu Čechoslováci v gulagu

Pracovní tábor na severu Ruska nedokázal přežít třeba krymský Tatar, který byl zvyklý na jiné životní a pracovní podmínky. A takto se podle režisérky Marty Novákové likvidovaly celé skupiny obyvatel z různých částí Sovětského svazu, řekla v pořadu Host Lucie Výborné. Jak přežívali v gulagu Čechoslováci?

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Režisérka Marta Nováková

Režisérka Marta Nováková | Foto: Kristýna Hladíková | Zdroj: Český rozhlas

„Vím, že dokázaly snáze přežít národnostní menšiny, kterých bylo více. Poláci se třeba sdružovali v táborech,“ nastiňuje Marta Nováková, autorka dokumentárního trilogie Čechoslováci v gulagu, za kterou dostala hlavní cenu Trilobit.

Přehrát

00:00 / 00:00

Marta Nováková v dokumentu Čechoslováci v gulagu připomíná osudy našich občanů, kteří osobně poznali krutost sovětského režimu

Právě Čechoslováci byli jednou z národnostních menšin, které podlehly paranoii, že všichni cizinci žijící na území Sovětského svazu se musí zlikvidovat. Stále ale nešlo o tolik obětí ve srovnání s Poláky, Němci nebo příslušníky kavkazských národů a pobaltských států. „Ale také jsme patřili mezi menšiny, které musely být zlikvidovány,“ dodává.

Stačila pouhá anekdota

Režisérka uvádí příklad učitele Martínka, který v polovině 20. let odjel do Sovětského svazu na žádost krajanů, kterým se zoufale nedostávalo učitelů. Nejdříve byl odsouzen k trestu smrti, pak mu byl změněn trest na deset let žaláře.

Marta Nováková v dokumentu záměrně ukazuje putování vězňů po celé zemi – učitel Martínek se dostává do Kazachstánu a dál na východ, pak se přesouvá na sever do Murmansku, a pak se nějakým způsobem dostane do Prahy.

„Díky psaní si lidé uvědomovali, co se v té zemi dělo,“ říká.

„Vidíme jenom ty linky, ale vůbec si nedokážeme představit utrpení transportů, které trvaly měsíce v dobytčích vagónech. To zprostředkovat asi neumíme,“ přiznává.

Dalším z hrdinů dokumentu je stále žijící Josef Boubalík, který do Sovětského svazu odešel s celou svou vesnicí na východě Slovenska. Dva roky poté byl zatčen, falešně obviněn a putoval z jednoho lágru do druhého.

A za co se mohl člověk dostat třeba ve 30. nebo 50. letech do gulagu? „Stačila nějaká anekdota. Nebo jenom stačilo, že byl obviněn z toho, že řekl nějaký politický vtip,“ říká.

prh Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme