„Přiznaných politických vězňů, a já beru data z lidskoprávní pobočky sdružení Memorial, je teď prokazatelně 768,“ upozorňuje rusista. To je podle něj víc než za Brežněva.
48:38
Praha ||Markéta Reszczyńská, Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
V pražském Bazaru u medvěda desítky let leželo staré album plné fotografií kovbojů a výstřižky z německých novin inzerující varietní vystoupení Dua Harwards.
„To se stává v 93 letech málokteré herečce. Měla jsem při tom hezký pocit. Takže já vím, jak budu vypadat stará,“ říká s humorem Jiřina Bohdalová. Česká televize film odvysílá v neděli.
„V kazašském muzeu jsme narazili na jména tří žen s českým původem. Mě to velmi zaujalo a řekl jsem si, co je to za ženy, to musím něco vypátrat,“ vypráví Černoušek.
Se svým malým štábem natáčel Štěpán Černoušek v kazašských stepích roce 2021, a to v zimě, kdy teploty padají hluboko pod nulu, aby i z filmu bylo zřejmé, jak kruté podmínky v lágrech panovaly.
„Putin dává signál především dovnitř ruské společnosti. A to ten, že mu je už všechno úplně jedno, neštítí se ničeho a kdokoliv vzepře režimu může skončit jako Navalnyj,“ říká rusista Černoušek.
Knižní prvotina rusistky Aleny Machoninové rekonstruuje osudy Heleny Frischerové, české Židovky a předobrazu postavy Ri z románu Moskva-hranice od Jiřího Weila.
„Teď je třeba mluvit pro Ukrajinu. Ale ne kvůli tomu co se děje v Rusku, protože ruská občanská společnost je téměř rozprášená. Jak politická opozice, tak nezávislá média,“ říká Makarov.
47:02
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
„V pruhu, který se táhne od Albánie až po baltské státy, byly zřizovány tábory, kde bylo vězněno asi milion a půl lidí. Zemřelo asi 130 000,“ popisuje historik Muzea paměti XX. století Petr Blažek.
Program Gulag XR je připravený jako projektový den. Díky virtuální realitě se žáci na chvíli můžou přenést přímo do sovětského lágru. A prohlédnout si, v jakých podmínkách vězni žili.
Federální služba výkonu trestu ani předtím nevynikala humánním zacházením, ale po začátku válečných akcí se změnila ve fašistickou organizaci, která páchá zločiny proti lidskosti na běžícím páse.
Novinářka Magdalena Grzebałkowská ukazuje, jak se osobní příběhy mohou lišit od skutečnosti. Podává tak citlivou zpráva o tom, jak funguje paměť v okamžiku, kdy se vám před očima zhroutil celý svět.
František Kurach měl štěstí, přežil i těžké boje o Duklu a domů se vrátil. V padesátých letech se dozvěděl, že na Podkarpatské Rusi, která byla v té době už součástí Sovětského svazu, žije jeho matka.
Ruské úřady začaly vyšetřovat zprávy o mučení ve věznicích poté, co se na veřejnost dostalo video zachycující znásilňování spoutaného vězně ve vězeňské nemocnici v Saratovské oblasti.
„Jedná se o bezprecedentní únik, který v celé zemi rozpoutá zemětřesení. Celkově máme přes 40 gigabytů souborů, které ukazují rozsáhlé mučení,“ říká zakladatel Gulagu.net, který videa zveřejnil.
48:20
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Když se ráno osm chlapců z vesnice nevrátilo, jejich vystrašené matky se společně vypravily hledat je na hranice. I s nimi to špatně dopadlo. Sovětští vojáci je odvlekli do věznice.
Při příležitosti návratu práce vězňů do ruské ekonomiky uveřejnila komentátorka ruské tiskové agentury článek, ve kterém označila gulagy za sociální výtah pro chudé.
48:38
Praha||Markéta Reszczyńská|Historie|Příběhy 20. století
V pražském Bazaru u medvěda desítky let leželo staré album plné fotografií kovbojů a výstřižky z německých novin inzerující varietní vystoupení Dua Harwards.
48:55
Praha||Petra Mačková, Mikuláš Kroupa, Vít Lucuk|Historie|Příběhy 20. století
V Nýznerově u Jeseníka na hranicích s Polskem žili za první republiky Hadwigerovi, sudetoněmecká rodina. Anna Hadwigerová, nejstarší dcera, byla zajata Sověty a deportována na 15 let do gulagu.
Mezi digitalizovanými dokumenty jsou i ty týkající se krajanů, kteří pracovali pro sovětské bezpečnostní složky, za druhé světové války spolupracovali s nacisty či se podíleli na pronásledování Židů.
Děj románu vychází ze skutečného lidského osudu, který společně s desítkami dalších zachytil spisovatel Peter Juščák už v knize literatury faktu Odvlečení z roku 2001.
Představa odlehlých, nehostinných končin ruské Sibiře a temných tajemství, která skrývá od dob sovětské éry, Štěpána Černouška odjakživa přitahovala. „Téma gulagu si mě našlo samo,“ shrnuje.
Podobný projekt neexistuje ani v Rusku, kde vzniklo pouze jedno muzeum gulagů - a to v Moskvě. Pro badatele je obtížné a finančně náročné prozkoumat rozsáhlé oblasti Sibiře.
Praha||Lenka Kabrhelová, Tomáš Jelen, Ondřej Franta|Historie|Vinohradská 12
Nejnověji její legendu nabourává historik Ústavu pro studium totalitních režimů Adam Hradilek, který před několika dny publikoval rozsáhlou studii s řadou autentických dokumentů.
„Vidíme jenom ty linky, ale vůbec si nedokážeme představit utrpení transportů, které trvaly měsíce v dobytčích vagónech. To zprostředkovat asi neumíme,“ přiznává Marta Nováková.