‚Jsem Berlíňan.‘ Před 60 lety zazněl ikonický projev prezidenta Kennedyho
Jediná věta, která vystihuje celý projev. Dávné vystoupení amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho před radnicí v někdejším Západním Berlíně netrvalo ani deset minut a zapsalo se do dějin. V pondělí je to rovných 60 let.
Jeden Američan, shodou okolností prezident, kdysi zabrousil do němčiny a řekl: „Ich bin ein Berliner“, v překladu „Jsem Berlíňan“. Fráze přešla do obecného povědomí.
Uplynulo přesně 60 let od jednoho z nejslavnějších prezidentských projevů studené války. Americký prezident Kennedy v něm tehdy řekl větu „Ich bin ein Berliner“, tedy „Jsem Berlíňan“.
Originální věta poprvé zazněla 26. června 1963 v Berlíně. Před radnicí ve čtvrti Schöneberg ji pronesl tehdejší americký prezident John Fitzgerald Kennedy.
„Před dvěma tisíci let znělo nejhrději ‚Jsem římský občan‘. Dnes, ve svobodném světě, zní nejhrději ‚Jsem Berlíňan‘,“ pronesl tehdy americký prezident.
Okolnosti, za jakých věta dolehla do dějin, komické nebyly. Berlín byl tehdy rozdělený na západní – svobodnou a východní – komunistickou část. S nadsázkou můžeme říct, že malta na Berlínské zdi sotva doschla.
Východoněmecké komunistické úřady ji daly postavit v létě 1961. „Východní Německo nechtělo přijít o svou pracovní sílu. Vystavělo tak zeď, aby se jeho občané nedostali do Západního Berlína, kam předtím mohli,“ shrnuje význam Kennedyho návštěvy zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák.
Právník, antivaxer a ekolog v jednom. Synovec Kennedyho chce kandidovat na prezidenta USA
Číst článek
„Moment, kdy přijel americký prezident do Evropy a řekl ‚Jsem Berlíňan‘, měl vysokou hodnotu. Kennedyho projev byl tak dobrý, že si ho mnozí pamatují i po letech,“ doplňuje Slezák.
V projevu, který netrval ani deset minut, řekl Kennedy ještě jednu německou větu „Lass' sie nach Berlin kommen“, v překladu „Ať přijedou do Berlína“.
„Mnoho lidí nechápe, anebo to říká, rozdíl mezi svobodným a komunistickým světem. Ať přijedou do Berlína. Někteří tvrdí, že komunismus je budoucnost. Ať přijedou do Berlína. Jiní zase říkají, že nejen v Evropě můžeme s komunisty spolupracovat. Ať přijedou do Berlína. A je dokonce hrstka těch, co soudí, že komunismus je sice špatný systém, ale že nám umožní hospodářský pokrok. Ať přijedou do Berlína!“ pronesl tehdy americký prezident.
‚Demokracie není dokonalá‘
V projevu zazněl i postřeh, který zatím v obecném povědomí není: „Svoboda obnáší řadu nesnází a demokracie není dokonalá.“
Biden varuje před hrozbou jaderné války. Svět podle něj nečelil ‚vyhlídce na armagedon‘ od Kennedyho
Číst článek
„Kennedyho projev v Berlíně byl jedním z nejslavnějších projevů studené války. To u něj ale nebylo nic výjimečného. Měl dar dostat do svých projevů věty, které byly úderné, jasné, stručné, ale významově velmi plnohodnotné. O tom svědčí také jeho jiný projev, ve kterém zazněla věta: ‚Neptejte se, co vaše země může udělat pro vás. Ptejte se, co vy můžete udělat pro svou zemi‘,“ připomíná Slezák.
Téměř 24 let po Kennedym – tedy 12. června 1987 – vystoupil v tehdejším Západním Berlíně u Braniborské brány americký prezident Ronald Reagan.
„Za mnou stojí zeď, která ohraničuje svobodnou část tohoto města. Část rozsáhlého systému bariér, který rozděluje celý evropský kontinent. Generální tajemníku Gorbačove, pokud usilujete o mír a prosperitu pro Sovětský svaz a východní Evropu, přijeďte sem k této bráně. Pane Gorbačove, otevřete tu bránu. Pane Gorbačove, strhněte tu zeď!“ vyzýval Reagan v Berlíně tehdejšího vůdce Sovětského svazu Michaila Gorbačova.
Berlínská zeď padla v listopadu 1989. „Svoboda je nedělitelná. Když ji nemá jeden člověk, nemají ji ani ostatní,“ pronesl také Kennedy. Jeho vize svobodné, nerozdělené Evropy na své naplnění stále čeká.
