Doktorand Karlovy univerzity vystupoval v Rusku s falešnými tituly. Fakulta ho za to kárá, řešení nemá

Pražská filozofická fakulta poprvé řeší případ, kdy se její student v zahraničí prezentuje tituly, které nemá. Doktorand Ladislav Zemánek, který je na ukrajinském sankčním seznamu, se v ruských časopisech a na konferencích objevil s titulem Ph.D., v jednom případě profesor. Podle univerzitní Etické komise tím porušil etický kodex, škola ale tvrdí, že nemá jak zjistit, zda si tituly přisvojil sám.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dnes už bývalý místopředseda Národní demokracie Ladislav Zemánek (vlevo) s předsedou strany Adamem B. Bartošem (vpravo) byl v roce 2016 kvůli protižidovsky laděnému textu u soudu

Dnes už bývalý místopředseda Národní demokracie Ladislav Zemánek (vlevo) s předsedou strany Adamem B. Bartošem (vpravo) byl v roce 2016 kvůli protižidovsky laděnému textu u soudu | Foto: Luboš Pavlíček | Zdroj: ČTK
Přehrát

00:00 / 00:00

Doktorand Karlovy univerzity vystupoval v Rusku s falešnými tituly. Fakulta ho za to kárá, řešení nemá

Doktorand pražské filozofické fakulty Ladislav Zemánek spojil svou kariéru s Ruskem a Čínou. Vedle práce v think-tanku China-CEE, za kterým stojí čínská akademie věd, publikuje také v ruských časopisech.

Minimálně dvakrát se pak zúčastnil konference, kterou organizovala MGIMO, tedy vysoká škola ruského ministerstva zahraničí. A právě tam v roce 2021 vystoupil s titulem profesor, o rok později měl za jménem Ph.D. Ani jeden titul přitom nemá.

Ministerský nominant Tuleja nabídl rezignaci na funkci prorektora. Rozhodne etická komise

Číst článek

Podle vyjádření Etické komise jeho domovské Univerzity Karlovy, které mají Radiožurnál a iROZHLAS.cz k dispozici, tím Zemánek porušil etický kodex. Tím se mají akademici ve své vědecké práci řídit. Žádný postih ale následovat nebude.

„Etická komise není investigativní orgán a není ani orgán exekutivní. Toliko konstatuje, zda došlo, nebo nedošlo k porušení Etického kodexu UK, a tím její práce končí,“ napsal Radiožurnálu a webu iROZHLAS.cz předseda komise Marek Vácha.

„Takové podezření na zneužití titulů dosud FF UK neřešila, v tomto smyslu je to tedy ojedinělý případ,“ doplnil Ondřej Dufek z fakultního oddělení komunikace.

‚Pravdy je těžké se dobrat‘

Zemánkův případ také opakovaně řešil Akademický senát Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (AS FF UK). Poprvé se jím senátoři a senátorky odmítli zabývat, podruhé obecně odsoudili jakékoli zneužívání akademických titulů.

Podle předsedy senátu Ondřeje Švece je totiž těžké prokázat, že si Zemánek tituly před či za jméno napsal sám, a navíc s úmyslem získat nějakou výhodu. „(Zemánek) předložil alespoň v jednom případě zaslanou žádost, v níž žádal organizátory konference o změnu titulu (prof.), který byl podle něj bez jeho vědomí uveden na programu konference u jeho jména. (...) Z bezpečnostní analýzy tedy vyplynulo, že pravdy je těžké se v tomto případě dobrat,“ řekl Švec.

Jako překážku pro rozhodnutí uvádí nespolupráci ruských akademických institucí v době, kdy země válčí na Ukrajině. Připustil ale, že Zemánkovo počínání může jméno Karlovy univerzity poškozovat.

„Řekl bych, že má (Zemánek) z ostudy kabát. A reputace je v našem prostředí strašně důležitá. Takže je to tak, že ten, kdo je usvědčen, tak jako třeba ministr (Pavel Tuleja, který rezignoval na nominaci na ministerský post poté, co vyšlo najevo, že publikoval v predátorských časopisech – pozn. red.), z toho, že se dopustil prohřešku proti etice vědecké práce, akademické práce, tak ten ztrácí důvěryhodnost,“ myslel si Švec.

Radiožurnál a iROZHLAS.cz se zeptaly také Zemánka, proč používal tituly, které nemá, a zda bude nějak stanovisko Etické komise UK rozporovat. Na konkrétní otázky neodpověděl, ale odepsal, že za „věc“ mohou někteří členové akademické obce. 

Policie přiveze z Ukrajiny do Česka šest falešných bankéřů. Vylákali z lidí skoro 30 milionů korun

Číst článek

„Celá věc je bohužel součástí snah několika, dnes již propuštěných členů akademické obce znemožnit mi řádné studium a úspěšně obhájit odevzdanou disertační práci. Argumentace bývalých zaměstnanců UK je mi známa, ale je zcela zavádějící, dehonestační a politicky motivovaná,“ tvrdil Zemánek.

Na to, jakými tituly se prezentuje v Rusku, totiž školu už skoro před rokem upozornil docent slavistiky Ilja Lemeškin, který Zemánka učil v době jeho studia na Ústavu východoevropských studií FF UK.

„Je to minimálně 16 článků za léta 2019–2023, kde se Zemánek prezentoval jako Ph.D. Na konferencích, v časopisech jako člen redakční rady figuroval jako Ph.D. a výš více než třicetkrát,“ uvedl Lemeškin. Senát proto žádal, aby Zemánkovi škola neuznala předměty Zahraniční stáž nebo Odborná publikace.

„V mém podnětu k akademickému senátu byl návrh, aby se neprodleně obrátil na paní rektorku, aby na webu Karlovy univerzity oznámila, že Zemánek je podvodník a že se univerzita striktně vymezuje proti počínání studenta v zahraničí. Ruská a čínská propaganda budou Zemánka zneužívat do okamžiku, než se k tomu univerzita postaví, a to nedělá,“ vysvětlil Lemeškin svou motivaci.

Soud a cesta na Ukrajinu

Lemeškina loni v létě z fakulty po 23 letech propustili. Je přesvědčený, že jeho nucený odchod souvisel se Zemánkem. Následoval totiž poté, co se zastal své kolegyně Jany Kitzlerové.

Ta se už dříve zajímala, proč škola Zemánkovi umožňuje publikovat v kolektivní monografii zaštítěné Ústavem východoevropských studií FF UK a odkazovala přitom na jeho politické angažmá. To ho například v roce 2014 dostalo do zprávy ministerstva vnitra o extremismu.

Zemánek se stal totiž veřejně známým už před deseti lety, kdy se jako místopředseda krajně pravicové strany Národní demokracie účastnil pozorovatelské mise při volbách v mezinárodně neuznané Doněcké republice na východě Ukrajiny, za což ho Kyjev zařadil na svůj sankční seznam.

Ministerstvo vnitra podle soudu nemusí vyřadit Národní demokracii ze zpráv o extremismu

Číst článek

Na otázku Radiožurnálu i webu iROZHLAS.cz, jak s odstupem deseti let hodnotí svou cestu na separatistické území, Zemánek napsal: „K vašemu dotazu ohledně ukrajinských sankcí proti mé osobě mohu říct jen tolik, že jejich platnost vyprší 24. června tohoto roku.“ Na doplňující otázky už neodpověděl.

O dva roky později, v roce 2016, Zemánka odsoudil jihlavský soud za to, že umístil antisemitský nápis u hrobu Anežky Hrůzové. Trest nakonec nedostal, protože projevil lítost.

Předseda akademického senátu Švec doplnil, že univerzita studenty nemůže postihovat za jejich politické přesvědčení: „Nám prostě nepřísluší, abychom někoho vylučovali ze studia, protože zastává nám nepříjemné geopolitické postoje. Kde jsou nenávistné projevy nebo potlačování práv menšin, tak je to jednoznačné, tam můžeme okamžitě nějak zasáhnout. Ale když někdo publikuje geopolitické analýzy, které z našeho pohledu nahrávají nám nepřátelské straně, tak je vlastně velmi těžké, abychom ho my v tomto jednání nějak omezili.“

Ani Jana Kitzlerová už na Ústavu východoevropských studií nepracuje, stejně jako Lemeškina ji loni propustili. Podle vyjádření školy to se Zemánkem nijak nesouviselo, důvodem je prý ekonomická situace na fakultě.

„Organizační změnu v Ústavu východoevropských studií spjatou s výpověďmi doktorce Kitzlerové a docentu Lemeškinovi je potřeba vnímat v kontextu celkové situace Filozofické fakulty,“ řekla děkanka FF UK Eva Lehečková už dříve Seznam Zprávám.

Kateřina Gruntová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme