Ministerstvo vnitra podle soudu nemusí vyřadit Národní demokracii ze zpráv o extremismu
Krajně pravicová Národní demokracie (ND) nemá nárok na vyřazení ze zpráv o extremismu a na omluvu od ministerstva vnitra. Žalobu strany v úterý nepravomocně zamítl soud. ND tvrdí, že zastává demokratické hodnoty a že ji zařazení mezi extremisty silně poškozuje a může v její neprospěch ovlivnit jak veřejné mínění, tak výsledky voleb.
Strana v žalobě požadovala, aby vnitro ze zpráv o extremismu za rok 2015 a první pololetí 2016 odstranilo veškeré zmínky o ní. Navíc se domáhala veřejné omluvy za poškození pověsti, kterou mělo ministerstvo vyvěsit po dobu 15 dní na svém webu. Mimo jiné zdůrazňovala, že je legální registrovanou politickou stranou.
Vnitro: SPD dominovalo šíření informací zaměřených proti muslimům, imigrantům či Romům
Číst článek
Podle soudkyně pražského městského soudu Zuzany Čížkové však k zásahu do pověsti strany nedošlo. „Primárním cílem a účelem těchto zpráv nebylo dehonestovat žalobce (ND),“ konstatovala při odůvodnění verdiktu. Upozornila, že vnitro ve zprávách vychází z podkladů poskytnutých jinými subjekty, konkrétně policií a bezpečnostními složkami.
„Ministerstvo vnitra tyto podklady zpracovalo, zesumarizovalo a zestručnilo,“ řekla s tím, že veřejnou prezentaci těchto faktů - tedy zveřejnění zpráv na ministerském webu - pokládá za přiměřenou.
‚Konzervativní a vlastenecká‘
ND sebe samu definuje jako „konzervativní a vlasteneckou“ a také „nacionalisticky orientovanou politickou stranu s úkolem zachovat a rozvíjet národ“. Vnitro však zastává názor, že strana naplňuje znaky, podle nichž ji lze do zpráv o extremismu zařadit.
Národní demokracii zmínilo jako pravicovou extremistickou skupinu i v aktuální zprávě o projevech extremismu za rok 2018, a to jako hlavní subjekt pravicově extremistické scény společně s Dělnickou stranou sociální spravedlnosti.
Ministerstvo ve zprávě za loňský rok uvedlo, že oba subjekty nepředstavují přímé ohrožení demokracie a že absence konkrétního politického programu a „jakýchkoli odborníků na škále tvořivé lidské činnosti“ vedla k totálnímu propadu obou stran v říjnových komunálních volbách.
Předseda ND Adam B. Bartoš opakovaně stanul před trestním soudem. Nejprve dostal roční podmínku za protižidovský text, který zanechal u pomníčku zavražděné Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku, později ještě dvouletou podmínku za vydávání protižidovských knih, článků a komentářů a za antisemitské, protimigrantské a protiislámské projevy.
