„Naše analýza ukazuje, že byla stažena různá množství dat,“ uvedl v prohlášení norský parlament. Odkud hackeři na parlamentní server zaútočili a kterých poslanců se útok dotkl, zatím není jasné.
Jednalo se o hlavní aktéry z řad někdejších představitelů hnutí Národní odpor či bývalé členy Dělnické strany. Jak připomíná Právo, šlo o největší zásah policie na tuzemskou ultrapravicovou scénu.
Národní demokracie sebe samu definuje jako „konzervativní a vlasteneckou“ a také „nacionalisticky orientovanou politickou stranu s úkolem zachovat a rozvíjet národ“.
Norská ministryně spravedlnosti rezignovala na svou funkci, aby zabránila pádu vlády. Parlament měl hlasovat o vyslovení nedůvěry političce kvůli jejímu výroku na adresu Dělnické strany.
Širší vedení ČSSD bude v pražském hotelu Olšanka rozhodovat o zrušení své duchcovské organizace. Předseda strany premiér Bohuslav Sobotka o to žádá od doby, co tamní zastupitelé ČSSD uzavřeli koalici s Dělnickou stranou sociální spravedlnosti.
V den státního svátku se v centru Prahy sešli jak pravicoví extrémisté, tak jejich odpůrci. Stovky zástupců obou stran se vydaly na pochod, který hlídaly desítky policistů. Ke střetům obou skupin nedošlo.
Český rozhlas Plus na všední dny připravil třiadvacet osmiminutových rozhovorů Petra Hartmana s jednotlivými lídry stran a hnutí kandidujících do sněmovních voleb. Pozvání dnes přijal Tomáš Vandas, který povede Dělnickou stranu sociální spravedlnosti do sněmovních voleb v Ústeckém kraji.
Pět zraněných, z toho dva policisté, 22 zadržených demonstrantů a 600 policistů. To je bilance sobotního pochodu pravicových radikálů Duchcovem, na nějž se vydali po mítinku Dělnické strany sociální spravedlnosti.
V Břeclavi narůstá nervozita před ohlášenými nedělními demonstracemi kvůli nedávnému brutálnímu přepadení patnáctiletého chlapce. Jednu akci pořádají přátelé zraněného chlapce, další pak extremistická Dělnická mládež. Několik břeclavských ulic si na neděli rezervovala také iniciativa Nenávist není řešení.
Okresní soud v Mostě dnes zprostil viny trojici obžalovaných, která na předloňské demonstraci nesla vlajku právě zakázané Dělnické strany. Soudce došel k závěru, že sympatizanti krajní pravice nemuseli v danou chvíli vědět, že Dělnická strana je rozpuštěna, a proto se nedopustili propagace hnutí, která směřují k potlačování lidských práv.
Pravicoví extrémisté se i přes zákaz sešli v Havířově na Karvinsku. O povolení k demonstraci žádali zástupci Dělnické strany sociální spravedlnosti havířovský magistrát, ten jim ale nevyhověl. Za magistrát se postavil i Krajský soud v Ostravě. Extrémisté ale zákaz nerespektovali a do Havířova se sjeli.
V Krupce na Teplicku začal pochod Dělnické strany sociální spravedlnosti. Jejich trasa vede i přes sídliště Maršov, kde bydlí romové. Tady před malou chvílí začalo náboženské shromáždění.
Vedení Dělnické strany uspělo u soudu se svým odvoláním ohledně extrémistických výroků. Brněnský krajský soud zrušil rozsudek, podle kterého se jejich výroky na prvomájové demonstraci v roce 2009 dotkly menšin, zejména Romů a přistěhovalců.
Za výroky z loňské prvomájové demonstrace potrestal dnes brněnský městský soud šest členů zrušené Dělnické strany. Při demonstraci se podle soudu dopustili propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka a šířili nenávist vůči různým skupinám obyvatelstva. Odsouzeni byli k trestům v rozmezí od čtyř do osmi měsíců podmínečného vězení a pokutě v rozmezí od dvaceti do třicet tisíc korun.
Zástupce vedoucího kancléře prezidenta republiky Petr Hájek si myslí, že v kauze s bývalým předsedou pražské organizace rozpuštěné Dělnické strany Patrikem Vondrákem a dalšími lidmi navázanými na toto uskupení se jedná o rozklad demokracie. Podle Petra Hájka je vývoj případu výsměchem práva na spravedlivý proces a přirovnává ho k totalitním praktikám.
Výslechy svědků obžaloby pokračuje hlavní líčení v procesu s osmi údajnými špičkami české krajně pravicové scény. Jde například o bývalého předsedu pražské organizace rozpuštěné Dělnické strany Patrika Vondráka nebo jeho někdejší přítelkyni Michaelu Dupovou.
Čtyři členové Dělnické strany sociální spravedlnosti, včetně předsedy Tomáše Vandase, dnes stanou před Městským soudem v Brně. Budou se zodpovídat za své výroky při loňském Prvním máji, ve kterých měli napadat národnostní menšiny.
Přestavitelé Dělnické strany, kterou ve středu rozpustil Nejvyšší správní soud, se dál ucházejí o místa v Poslanecké sněmovně. Za Dělnickou stranu kandidovat nemohou, do květnových voleb tedy půjdou pod jiným názvem.
Ministr vnitra Martin Pecina rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který svým verdiktem rozpustil krajně pravicovou Dělnickou stranu, vítá. Podle soudců měly ideologie, program i symboly strany xenofobní i šovinistické prvky, rasistický podtext a partaj dokonce navazovala na ideologii Adolfa Hitlera.
Dělnická strana po dnešku nemůže působit na české politické scéně. Rozpustil ji Nejvyšší správní soud v Brně, který tak vyhověl návrhu vlády. Podle té je strana extremistická a ohrožuje demokracii.
Po vynesení verdiktu nad Dělnickou stranou došlo v Brně před budovou Nejvyššího správního soudu k drobným potyčkám. Zhruba 20 těžkooděnců tam rozehnalo asi 30 příznivců Dělnické strany. Šlo o drobné potyčky, které trvaly pár minut a příznivci Dělnické strany se poté rozešli.
Dělnická strana dnes může zaniknout. O jejím zrušení rozhoduje Nejvyšší správní soud v Brně. Podle vlády je strana nebezpečím pro demokracii, spolupracuje s neonacisty a jejím cílem je totalita.
Nejvyšší správní soud bude ve středu znovu rozhodovat o rozpuštění extrémně pravicové Dělnické strany. Poprvé vláda se svým návrhem neuspěla. Nedodala potřebné důkazy, které by politické uskupení usvědčily z toho, že ohrožuje demokratické principy státu a potlačuje rovnoprávnost všech jeho obyvatel.
České úřady si chtějí všemi dostupnými způsoby ohlídat, aby si s nimi extrémistická hnutí nehrála jako kočka s myší. Nedávno obce dostaly delší lhůtu na prověřování skutečným záměrů organizátorů demonstrací a jejich úmyslů. Z původních akcí nahlášených třeba jako demonstrace za mír se totiž několikrát vyklubaly neonacistické pochody.
Nejvyšší správní soud odročil jednání o Dělnické straně na únor. To by měl oznámit, jak rozhodl o návrhu vlády na zrušení této krajně pravicové strany. Přesný termín dalšího jednání však nestanovil.
Z veřejné propagace neonacistických hnutí by mohlo být obviněno až šest lidí. Zatím jsou zadrženi pouze tři. Tak dopadl včerejší zátah Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu proti příznivcům krajní pravice v Praze, Brně, Jihlavě a ve Světlé nad Sázavou.
Vláda bojuje proti extrémistům hned na několika frontách. Před Nejvyšším správním soudem obhajuje svůj návrh na rozpuštění krajně pravicové Dělnické strany a dnes by si už teoreticky mohla vyslechnout rozhodnutí.