Členové Dělnické strany dostali za rasistické výroky podmínku
Za výroky z loňské prvomájové demonstrace potrestal dnes brněnský městský soud šest členů zrušené Dělnické strany. Při demonstraci se podle soudu dopustili propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka a šířili nenávist vůči různým skupinám obyvatelstva. Odsouzeni byli k trestům v rozmezí od čtyř do osmi měsíců podmínečného vězení a pokutě v rozmezí od dvaceti do třicet tisíc korun.
Za trestné činy vyjmenované v obžalobě jim hrozilo až pět let vězení, soud ale zohlednil, že dosud nebyli trestáni. Odsouzení se odvolají. Tomáš Vandas, bývalý lídr strany a zároveň jeden z šestice potrestaných, nešetřil ostrými slovy. „To my si líbit rozhodně nenecháme,“ řekl Radiožurnálu.
Státní zástupce Jan Lata byl naopak s verdiktem spokojen. Radiožurnálu řekl: "Zákon stanoví, že nikdo nesmí hanobit etnické skupiny a další jiné skupiny osob. Je zakázáno podporovat hnutí, která hlásají omezování práv a svobod občana a dle našeho názoru se obžalovaní právě tohoto dopustili. Jsem rád, že se soud shodl s mým názorem."
Obvinění byli za žalované výroky už jednou potrestáni trestním příkazem, podali takzvaný odpor, a proto bylo nařízeno hlavní líčení. Tresty jsou ale v obou případech stejné.
Ve večerním publicistickém proudu Radiožurnálu okomentoval verdikt soudu odborník na extremismus Jan Charvát. „Pokračuje to v nastoleném trendu tvrdě potírat náznaky extremismu. Pokuty jsou jednoznačně na místě. U dalších trestů si ovšem nejsem jist,“ řekl. Zároveň se pustil do hodnocení aktivit přívrženců krajní pravice. Ta je prý jako celek v posledních měsících viditelně méně výrazná než dříve. Právě Dělnická strana podle Charváta možná polarizovala přívržence krajní pravice a i ona sama, byť i přes zákaz stále jaksi funguje, tak v daleko menších intencích než dříve.
Rozsudek nepřekvapil ani Kláru Kalibovou z občanského sdružení In iustitia. „Je při dolní hranici trestní sazby a odpovídá závažnosti trestných činů“, řekla Radiožurnálu. Rozsudek podle ní nedává společnosti žádný nový signál. „Neříká nic jiného než, že projevy na demonstracích jsou limitovány. V tomto případě je limit dán trestním zákonem, který zakazuje podněcování nenávisti a podporu neonacistického hnutí.“ Odmítla také to, že by soud byl vůči obžalovaným nějakým způsobem zaujatý, především vezmeme-li v úvahu sledovanost případu, mediální obraz Dělnické strany, či společenské nahlížení na citlivou otázku rasismu.