Uplynulo přesně 60 let od jednoho z nejslavnějších prezidentských projevů studené války. Americký prezident Kennedy v něm tehdy řekl větu „Ich bin ein Berliner“, tedy „Jsem Berlíňan“.
Poslední rozloučení s Gorbačovem, držitelem Nobelovy ceny za mír, probíhá ve Sloupové síni Domu odborů v Moskvě. Gorbačov bude po smutečních obřadech pohřben na Novoděvičím hřbitově.
V našich konverzacích bylo zcela zřejmé, že byl šokován a zmaten, a to z mnoha důvodů. Věřil nejen v blízkost Rusů a Ukrajinců, ale věřil, že se tyto dva národy prolínají,“ řekl Palažčenko
„Víme, že hlavní obřad se uskuteční 3. září, stejně jako pohřeb, nicméně prezidentův program mu neumožní, aby tam mohl být,“ řekl mluvčí Kremlu Peskov podle agentury AFP novinářům.
Gorbačov chtěl systém reformovat a demokratizovat. Asi mu úplně nedocházelo, že se nelze zbavit skvrn bez narušení podstaty látky. Zároveň se ale nepouštěl do boje s větrnými mlýny.
Nejčtenější ruský list Komsomolskaja pravda označila Michaila Gorbačova za jednoho z nejrozporuplnějších ruských politiků v dějinách. Podle Vladimira Putina byly však politikovy reformy nevyhnutelné.
Za Gorbačovovu vinu bychom nejspíš měli považovat fakt, že tím, že si nechal vyrazit vládu z rukou, umožnil proces, jímž země dospěla přes období Jelcina až k dnes skoro diktátorskému putinismu.
Nositel Nobelovy ceny za mír se stal na Západě velmi populárním, doma si však respekt nezískal. Pro mnoho lidí více než návrat vytoužené svobody znamenaly jeho reformy i ztrátu jistot.
Osmasedmdesátiletý Leonid Ivašov býval do roku 2002 vysoce postaveným funkcionářem ruské armády, posléze byl propuštěn a hořkost spojená s tímto vývojem je v jeho projevech přítomna dodnes.
Přesně před třiceti lety rezignoval první a poslední prezident Sovětského svazu Michail Gorbačov, který věřil, že se mu státní uspořádání podaří zachránit.
Lídři Ruska, Ukrajiny a Běloruska – Boris Jelcin, Leonid Kravčuk a Stanislav Šuškevič – před 30 lety podpisem takzvané Bělověžské dohody stvrdili vznik Společenství nezávislých států.
„Dnes už se do Ruska vracím jen velmi zřídka… V mém případě na represe zatím nedošlo, nátlak ale pociťuji samozřejmě velmi silně,“ říká v rozhovoru autor filmu o bývalém vůdci SSSR „Gorbačov. Ráj.“
Jednou z hlavních hvězd letošního ročníku bude americká legenda oboru gender studies a poststrukturalistické filozofie Judith Butlerová. Bude debatovat s návštěvníky festivalu na Inspiračním fóru.
Od Nového roku platí v Rusku řada zákonů, které mají posílit utahování šroubů ve společnosti. Byli vyhlášeni první cizí agenti, naopak ruští prezidenti dostali fakticky celoživotní beztrestnost.
Klíma obvinil Pullmanna z toho, že svým „ahistorickým pohledem přispívá k relativizaci komunistických zločinů a vytváří tak podmínky pro to, aby se opakovaly“.
V úterý zemřel maršál Dmitrij Jazov, který byl sovětským ministrem obrany a jedním z hlavních pučistů, kteří se v roce 1991 postavili proti prezidentu Michailu Gorbačovovi.
Nebýt internetu, tahle jinak běžná reklama by dávno a dávno zmizela v propadle dějin, jenže díky Gorbačovově osobnosti a samozřejmě internetu vždy po několika letech šot ožívá znovu a znovu.
Pokud někdo hodlá tvrdit, že se mu právě v této době věci vymkly z rukou, bude samozřejmě mít pravdu. Nikdo mu ale už nikdy nevezme, že tužby národů našeho regionu nenechal rozdrtit pásy tanků.
Klíčový má být přepis telefonního rozhovoru mezi členem sovětského politbyra Alexandrem Jakovlevem a Karlem Urbánkem, což byl tehdy nejvýše postavený československý komunista.
„Nad Evropou se vznáší nejistota, k čemu nová situace povede. Nová ruská střela je v zásadě schopna zasáhnout jakýkoli bod na kontinentu,“ píše v komentáři Jan Fingerland.