Gorbačov chtěl za prezidenta Československa Zdeňka Mlynáře, zjistil historik v moskevských archivech
Sovětský vůdce Michail Gorbačov v listopadu 1989 uvažoval, že by na postu prezidenta Československa rád viděl exkomunistu a pozdějšího disidenta Zdeňka Mlynáře. Své zjištění představil historik Michal Macháček na pondělní konferenci Českého rozhlasu Plus s názvem Evropa bez železné opony: 30 let svobody. Vychází z přepisů telefonních rozhovorů a dalších pramenů, na které narazil při pátrání v moskevských archivech.
Zdeněk Mlynář byl během pražského jara v roce 1968 aktivním komunistou, nesouhlasil ale s okupací a po podpisu Charty 77 emigroval do Rakouska. V týdnech po sametové revoluci byl Mlynář v Moskvě a setkával se s vysoce postavenými komunisty na ústředním výboru.
Historik Michal Macháček je přesvědčen, že českoslovenští i sovětští komunisté měli zájem na tom, aby se právě Mlynář stal prezidentem.
Promarnili jsme v roce 1989 šanci? Na unikátní konferenci debatovali politici, akademici i novináři
Číst článek
Klíčový má být přepis telefonního rozhovoru mezi členem sovětského politbyra Alexandrem Jakovlevem a Karlem Urbánkem, což byl tehdy nejvýše postavený československý komunista. Rozhovor vypadal takto:
„Na otázku, zda to znamená, že Mlynář může hrát roli v současné politické situaci v Československu, odpověděl K. Urbánek: ‚Ano.‘ Vidí možnost, aby Z. Mlynář zaujal některý stranický nebo státní post. V nynější situaci by se jednalo o optimální východisko. ‚Včetně postu prezidenta?‘ Zeptal jsem se. K. Urbánek odpověděl: ‚Ano, samozřejmě.‘ Ostatně Mlynář již byl nominován řadou organizací jako kandidát na tento post.“
Posledním prezidentem Československa se ale nakonec stal koncem prosince 1989 Václav Havel, který byl zároveň po rozpadu státu prvním prezidentem samostatné České republiky.
Mlynářův syn, exministr informatiky a nyní člen představenstva PPF Vladimír Mlynář, že podobnou spekulaci nikdy neslyšel.
„Nikdy se o tom přede mnou otec nezmínil. Že o něm někdo v těchto souvislostech mluvil, je asi možné, ale nemyslím, že to byl kdy realistický scénář. Tehdy padala různá jména, události běžely hrozně rychle. Pokud vím, tak za prezidenta chtěli osmašedesátníci a komunisté buď (Alexandra) Dubčeka, nebo (Zdeňka) Jičínského. Naštěstí revoluce šla jiným směrem,“ řekl pro server iROZHLAS.cz.
Gorbačovův přítel
Mlynář byl spolužákem a přítelem Michaila Gorbačova. Seznámili se na Právnické fakultě Lomonosovy univerzity v Moskvě, kde v první polovině padesátých let studovali.
Jeho podpis se po sovětské invazi v srpnu 1968 objevil pod takzvaným Moskevským protokolem. Zároveň se dostal do předsednictva Ústředního výboru KSČ, tedy vrcholného komunistického orgánu tehdejšího Československa.
3:09
Husákovy děti šokovaly komunisty. V průzkumu zmínily americkou armádu, zakázané rádio i chartu
Číst článek
Na podzim téhož roku ale rezignoval na své funkce. A komunisté ho následně vyloučili i ze strany. Později podepsal Chartu 77 a emigroval do Rakouska. V období sametové revoluce, v polovině prosince 1989, se Mlynář setkává s Gorbačovem v Moskvě.
„Zdeňka jsem si nesmírně vážil, důvěřoval jsem mu. Byl bych si přál, aby měl úspěch, ale nedošlo k tomu. Alespoň ne v té míře, s níž jsem počítal,“ řekl později Gorbačov v jednom z rozhovorů na konferenci v Praze v roce 1999.
Mlynář zemřel v dubnu 1997. Gorbačov vyjádřil pozůstalým hlubokou soustrast a na pohřeb svého dlouholetého přítele přicestoval do Prahy. Mlynář je také autorem knihy Dialogy o pražském jaru, přestavbě a socialismu, která vznikla z jeho rozhovoru právě s posledním sovětským prezidentem Gorbačovem.
