Před 30 lety skončila Varšavská smlouva, závěrečný protokol politici podepsali v Černínském paláci
Před 30 lety, 1. července 1991, byla definitivně rozpuštěna Varšavská smlouva. Vojenský blok bývalých komunistických zemí vedený Sovětským svazem vznikl v květnu 1955 jako protiváha Severoatlantické alianci. Největším zastáncem rychlého zániku Varšavské smlouvy po rozpadu východního bloku bylo Československo - hlavně kvůli invazi v srpnu 1968. Naopak Sovětský svaz byl proti.
O podpisu protokolu o ukončení činnosti vojenského paktu před 30 lety informoval i Československý rozhlas.
„Zasedání začalo zhruba v půl desáté. Od devíti hodin přijížděly jednotlivé delegace do Černínského paláce. Novináři neměli přístup,“ popisoval reportér Československého rozhlasu.
Ve dvanáct hodin nastal slavnostní okamžik podpisu závěrečných dokumentů, kterými Varšavská smlouva svou činnost ukončila.
„Co bylo zjevné, že ono dosavadní blokové uspořádání, Varšavská smlouva a NATO, je mrtvé, ale již málokdo choval jasnou představu, zda obě ty organizace budou souběžně rozpuštěny, a zda vznikne nějaká nová aliance, například na bázi Konference o spolupráci a bezpečnosti v Evropě,“ řekl Radiožurnálu historik Matěj Bílý z Ústavu pro studium totalitních režimů.
‚Podřízenost sovětské armádě.‘
Podle Bílého byla Varšavská smlouva sice společnou vojenskou organizací, nejvyšší velící pozice ale zastávali vždy generálové sovětské armády. I proto Československo nechtělo z Varšavské smlouvy pouze vystoupit, ale usilovalo o její úplné zrušení, jak tehdy řekl i prezident Václav Havel.
„Ono se to vznešeně nazývalo Varšavská smlouva, ale ve skutečnosti to byla normální podřízenost sovětské armádě. Ty naše armády byly de facto jakýmisi odnožemi armády sovětské.“
Konec společného vojenského vedení. Před 30 lety byly zrušeny vojenské struktury Varšavské smlouvy
Číst článek
Ani Spojené státy přitom podle historika Bílého zpočátku nepočítaly s tím, že by Varšavská smlouva měla rychle zaniknout. Tehdejší vůdce Sovětského svazu Michail Sergejevič Gorbačov chtěl vojenský pakt bývalého východního bloku reformovat a změnit na geopolitické uskupení zaměřené na ekonomickou spolupráci. Sověti totiž považovali za bezpečnostní riziko opětovné sjednocování Německa, ke kterému došlo na podzim roku 1990.
„Mimo jiné kvůli tomu sovětská vojska opustila Polsko až více než s dvouletým odstupem, oproti stažení sovětských kontingentů z Československa a Maďarska,“ připomněl Matěj Bílý.
Tlak na zrušení
Velký tlak na zrušení Varšavské smlouvy vyvíjely také Maďarsko a Polsko. Jejich zástupci i politici Bulharska, Československa, Rumunska a Sovětského svazu ukončili činnost Varšavské smlouvy podpisem protokolu 1. července 1991 v pražském Černínském paláci.
2:38
‚Z obránců socialismu okupanti.‘ Československo před 30 lety opustili poslední sovětští vojáci
Číst článek
Za Polsko se schůze zúčastnil Lech Walesa. „Mám velice nerad pohřby. Vím, že v Evropě se musí zrodit něco nového, ale jsem znepokojen, protože nevím co,“ řekl tehdy.
V té době to nevěděli ani zástupci Sovětského svazu. Jeho tehdejší vicepremiér Gennadij Janajev, který dokument v Praze podepsal, měl o budoucnosti jiné představy. „Myslím si, že NATO, jakožto organizace, která stejně jako Varšavská smlouva byla určena k řešení otázek, které se řešily během studené války, nepřežije o dlouhou dobu Varšavskou smlouvu, jak doufám. Politická realita a vývoj mezinárodní situace ji neopravňuje existovat jako bloková organizace.“
Na rozdíl od Varšavské smlouvy Severoatlantická aliance nezanikla, a bývalé sovětské satelity se staly jejími členy.
