OVĚŘOVNA: Zboží s kódem 482 je jedovaté a z Ukrajiny, tvrdí e-mail. Původ jídla ale z čísla nezjistíte
Zboží s číslem 482 v čárovém kódu jsou jedovaté suroviny z Ukrajiny, varuje dezinformační mail, který dále například tvrdí, že o tom musejí kontrolní úřady mlčet a varování se nesmí vysílat ani v televizi. Jak ale server iROZHLAS.cz uvedl v dalším díle Ověřovny na pravou míru, trojčíslí ze začátku čárového kódu zákazníkům o původu potravin nic neřekne. Určitá míra rizika mimo to existuje u všech potravin bez ohledu na to, z jakých zemí pocházejí.
OVĚŘOVNA: Zboží s kódem 482 je jedovaté a z Ukrajiny, tvrdí e-mail. Původ jídla ale z čísla nezjistíte
Dezinformační e-mail varuje, že pokud „na jakémkoliv potravinářském zboží naleznete pod začátkem čárového kódu číslice 482, jde o zboží původně z Ukrajiny“.
Ukrajinec se zbraní v Litvínově? ‚Vím to od člověka, jemuž to řekl kriminalista,‘ tvrdí autor dezinformace
Číst článek
Následně vybízí čtenáře, aby se zdrželi konzumace potravin v nemocnicích, restauracích, závodních kuchyní nebo jídla z rozvozových služeb, ve kterých by se „jedovaté suroviny“ z Ukrajiny mohly objevit.
Na příspěvku kus pravdy je. Trojčíslí 482 totiž skutečně patří Ukrajině, která číslo používá v rámci systému čárových kódů EAN. O skutečném původu potravin zákazníkům ale toto „magické“ trojčíslí nic neřekne.
„Trojčíslí znamená, že produkty byly vyrobeny firmou, která je registrovaná na Ukrajině. Neznamená to, že to bylo vyrobeno na Ukrajině nebo ukrajinskou firmou, ale jakoukoliv zahraniční firmou, která je v zemi zapsaná,“ vysvětlila pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál Pavla Cihlářová, ředitelka české pobočky firmy GS1, která v Česku takzvané prefixy čárových kódů spravuje.
EAN KÓDY
Kódy EAN (European Article Number) jsou čárové kódy používané po celém světě a skládají se ze série čísel a čárového kódu. Zde jsou příklady prefixů zaregistrovaných zemí:
540–549 Belgie
859 Česká republika
690–695 Čína
570–579 Dánsko
300–379 Francie
800–839 Itálie
754–755 Kanada
750 Mexiko
400–440 Německo
870–879 Nizozemsko
700–709 Norsko
590 Polsko
560 Portugalsko
Pod mezinárodní společnost GS1 je zaregistrováno 116 zemí z celého světa a každá země má konkrétní číslo. Některé země mají pouze jedno trojčíslí, jiné mají prefixů rovnou několik.
S přímou výrobou potravin ale nemusí mít firma zaregistrovaná v té které zemi nic společného. Pokud by člověk chtěl najít, odkud produkt pochází, čárový kód mu v tom nijak nepomůže.
To může zjistit pouze ve chvíli, kdy zemi původu výrobce uvádí v popisu zboží. Podle Nařízení Evropské unie č. 1169/2011 musí být ale uveden pouze u některých druhů potravin.
Pesticidy v potravinách?
Ukrajina do Česka importuje různé potraviny a minulý rok byla na 13. místě v dovozu zemědělského zboží zejména díky rostoucím zásilkám obilí.
Stejně jako další třetí země je i ukrajinské zboží povinné splňovat evropskou legislativu. Konkrétně u živočišných produktů musí poté import schválit Evropská unie a každá zásilka dostat veterinární osvědčení. Speciální bezpečnostní regulace přímo pro Ukrajinu ale neexistují.
Podezření na nedostatečnou bezpečnost potravin z Ukrajiny se v Česku objevilo jednou, loni, a sice kvůli ukrajinskému obilí s vysokým obsahem pesticidů a dalších látek, které bylo zachyceno v jiných unijních zemích.
„Na základě signálů z jiných členských zemí, které naznačovaly problémy s rezidui pesticidů v potravinách původem z Ukrajiny, bylo přikročeno k důkladnému monitoringu dovážených zásilek,“ popsal tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý, jaký tehdy následoval postup.
OVĚŘOVNA: Lidem na dávkách se počítá důchod z průměrné mzdy, tvrdí dezinformátoři. Není to tak
Číst článek
„Z necelé stovky odebraných vzorků v roce 2023 byl jako nevyhovující vyhodnocen pouze jediný vzorek pšeničné mouky,“ dodal.
Riziko podle Bílého existuje u všech potravin, přičemž je u jednotlivých druhů různě vysoké. „Podle toho dozorové orgány provádí úřední kontroly tak, aby míru rizika pro spotřebitele maximálně snížily,“ uvedl Bílý.
‚Touha upozornit okolí‘
Nenávistné příspěvky proti Ukrajině a Ukrajincům nejsou v Česku nic nového. „Česká republika je množstvím e-mailových kampaní a dezinformací specifická. V jiných zemích to tak rozšířené není,“ popsal pro iROZHLAS.cz analytik Josef Šlerka.
U šíření nenávistných e-mailů je podle Šlerky jedinečná i cílová skupina, ve které se podobné příspěvky šíří. „Velkou část tvoří starší populace, která na sociálních sítích není tak přítomná, zatímco její mailová komunikace je velmi intenzivní,“ vysvětlil.
Skupina lidí, kteří e-maily dále posílají, je přitom podle experta velmi malá. Zatímco tak nenávistný příspěvek v životě přeposlalo či napsalo jen pět procent české populace, díky takzvanému síťovému efektu podobnou zprávu obdrželo přes polovinu Čechů.
V Česku se zatím nenašla žádná závadná pšenice z Ukrajiny. Na Slovensku v zásilce objevili pesticidy
Číst článek
„U tohoto mailu je to psychologie nějaké lidské touhy upozornit své okolí na to, že existuje nějaké nebezpečí. Zneužívá to dobrou vůli lidí, prezentuje jim to nějakou informaci, která se zdá nebezpečná, a to samozřejmě motivuje lidi k tomu mail posílat dál,“ doplnil dála analytik.
Není to poprvé
Motivací lidí, kteří nenávistné příspěvky vytvářejí, může být podle Šlerky několik. „Od lidí, co věci posílají naprosto cíleně v rámci zahraniční vlivové operace, přes propagandistickou aktivitu extremistických skupin, které vědí, že to, co píšou, je lež, až po lidi, kteří jsou mentálně zapleteni v konspiracích a jsou přesvědčeni, že to, co posílají, je pravda, a je za potřebí všechny varovat,“ vyjmenoval Šlerka.
Není to navíc poprvé, co se takové varování před údajně jedovatými potravinami z Ukrjainy šíří českým internetem. Podobný e-mail koloval už v roce 2009. O dva roky později se pak v Česku objevila další dezinformační zpráva o čárových kódech, která lidi ale naopak vybízela k nákupu „českých produktů“ s číslem 859.
Kdo na začátku dezinformačních řetězců stojí se podle Šlerky jen málokdy analytikům či novinářům podaří dohledat.
