Před 81 lety éterem zněla jména popravených za podporu parašutistů nebo i za samotné schvalování atentátu. Odveta Němců za smrt Heydricha bývá označována jako heydrichiáda.

„U nás v Bohunicích, tam obsadili celou vesnici Němci. Chodili po barákách a hledali, i ve stodolách píchali do sena, do slámy, jestli tam někdo není schovaný kvůli Heydrichovi, když ho zastřelili,“ vzpomínal pro Paměť národa Josef Nedvěd, kterému tehdy bylo 11 let.

Atentát na zastupujícího říšského protektora plánovala exilová vláda v Londýně a pro operaci Anthropoid nakonec vybrala Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše. Samopalem se v ostré zatáčce v Praze Libni Heydricha nejdřív pokusil zastřelit Gabčík.

„Tam došlo k zásadní a osudové chybě, kdy se Gabčíkovi náboj vzpříčil. Vznikaly i různé legendy, že za to mohla tráva pro králíky, která byla v aktovce, ve které zbraň převážel,“ popisoval atentát už dříve ve Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu.

Kubiš pak na Heydrichův vůz hodil bombu. „Měli působit najednou. Při výcviku šlo o to, že bomba měla auto zastavit a Gabčík měl akci dokončit. Chyba byla také v tom, že bomba dopadla pouze na zadní stupátko Mercedesu. Ale Heydrichovo zranění bylo stejně fatální,“ vysvětloval Marek.

SS-Obergruppenführer zemřel 4. června 1942 v nemocnici. Ke Gabčíkovi s Kubišem gestapo nakonec dovedl další výsadkář, člen sabotážní skupiny Out Distance, Karel Čurda. Gabčík a Kubiš se spolu s dalšími parašutisty skrývali v kryptě kostela svatého Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici. Výsadkáři po boji s gestapem a jednotkami SS zemřeli 18. června 1942.

Daniela Vítů Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít