Ve věku 98 let v pátek zemřela Jaroslava Skleničková, poslední přeživší žena lidické tragédie. Jako šestnáctiletá byla poslána do koncentračního tábora v Ravensbrücku.
24. června 1942 přijelo gestapo a odvezlo všechny muže a ženy do Pardubic, kde je ještě tentýž večer popravili. Jedenáct dětí pak našlo smrt ve vyhlazovacím táboře v polském Chelmnu.
„Na počátku roku 1942 se podařilo nakontaktovat tuto skupinu se zahraničním odbojem, který sebou přivezl z Londýna do protektorátu vysílací stanici s krytým označením Libuše,“ popisuje historik Kyncl.
U rodiny Ellisonových našli budoucí členové výsadku Antropoid Jan Kubiš a Jozef Gabčík za války téměř rodinné zázemí. „Maminka nám vždycky říkala, že ho tak trochu adoptovala,“ vzpomíná Ellisonová.
Českoslovenští parašutisté Jan Kubiš a Jozef Gabčík tehdy zaútočili na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Zemřel o několik dní později v pražské nemocnici Na Bulovce.
Byl to Karel Čurda, kdo sám a dobrovolně navštívil v červnu 1942 v Praze úřadovnu gestapa a řekl všechno, co věděl, o útoku na Heydricha, parašutistech i českém odboji. Proč to udělal?
Před 81 lety éterem zněla jména popravených za podporu parašutistů nebo i za samotné schvalování atentátu. Odveta Němců za smrt Heydricha bývá označována jako heydrichiáda.
Svatopluk Bauman, který ve svém věku nechápal, co se kolem něj děje, byl nejprve umístěn do pražského zámečku Jenerálka, který gestapo vyčlenilo pro internaci dětí odbojářů, celkem jich tam bylo 50.
Na záznamech lze slyšet výpovědi bývalé terezínské vězeňkyně, doktorky Milady Horákové, ale také velitele terezínské Malé pevnosti Jöckela nebo někdejšího zastupujícího říšského protektora Daluegeho.
Po atentátu na Reinharda Heydricha v květnu 1942 pomáhali Jan a Marie Sonnevendovi ukrýt parašutisty v kryptě kostela v Resslově ulici v Praze. Nově je připomíná pamětní deska v Konviktské ulici.
Vyhlazení Lidic je asi nejznámější zločin nacistické diktatury na území Česka. Zatímco cílem nacistů bylo vymazat Lidice z mapy, cílem všech následujících vlád bylo vytvořit místo co nejhlubší piety.
Rodina je slabým místem každého člověka, a proto se cílené útoky na rodinné příslušníky – povětšinou zcela nevinné – staly prostředkem totalitních režimů. Jednou z takových metod je „krevní msta“.
„Bylo mně dva a půl roku. Stěhovali mě z místa na místo. Pamatuju si jednu chvíli, kdy jsme byli v nějaké umývárně a s větší dívkou jsme hledaly něco k jídlu. To je moje první vzpomínka,“ říká.
Události z roku 1942 byly zachytili filmaři devětkrát. Největší stopu zanechal film Jiřího Sequense Atentát, říká publicistka Jana Podskalská. Některé jeho nepřesnosti opakují i další filmaři.
Praha||Alžběta Indrová, Tomáš Vojkovský|Historie|Speciál
Před osmdesáti lety se odehrával v pražském kostele svatých Cyrila a Metoděje boj mezi gestapem a parašutisty, kteří se do té doby ukrývali v kryptě chrámu.
Gestapo 21letého mladíka sedm hodin brutálně mučí. Nakonec mu ukážou tělo matky. Teprve tehdy Aťa prozradí gestapu, že parašutisté se nejspíš ukrývají v kostele svatých Cyrila a Metoděje.
Před 80 lety se v Berlíně odehrál okázalý pohřeb protektora Reinharda Heydricha, na kterém hovořil i Adolf Hitler. O pár hodin později gestapo obklíčilo středočeskou obec Lidice.
„Když vidíme jenom hrdiny-parašutisty a zrádce-Čurdu, přicházíme o ponaučení. Ve společnosti, která bude vystavena krizi, se zase objeví ty různě barevné vrstvy od hrdinů přes oběti po ty, co škodí.“
V den pohřbu začne rozsáhlá pátrací akce nacistických a protektorátních bezpečnostních složek. Jejich hlavním úkolem je konečně dopadnout muže, kteří se 27. května zaútočili na Reinharda Heydricha.
Před půlnocí odváží příslušníci SS rakev protektora z nemocnice na Bulovce na Pražský hrad. Odtud poputuje do Berlína ke státnímu pohřbu. Tak vypadal 5. červen 1942 v Protektorátu Čechy a Morava.
„Kdybychom se zeptali parašutistů a těch lidí, kteří jim pomáhali a položili svůj život, tak by to byla otázka nepatřičná. Mělo to obrovský smysl,“ říká historik Eduard Stehlík.
Přesně před 80 lety začaly popravy ve Spáleném lese v Lubech u Klatov. Po atentátu za zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha tam nacisté zastřelili 73 lidí.
Heydrich v nemocnici ujistil Himmlera o tom, že by nejradši okamžitě opustil nemocniční lůžko a atentátníky našel sám. Na bolest si nestěžuje, protože mu lékaři dávají pravidelně morfium.
Důvodů, které Karla Čurdu přivedly na hlavní sídlo gestapa, mohlo být několik. Možná se snažil ochránit své blízké, nebo se domníval, že se mu podaří zastavit nacistický teror.
Mýtem je například moment, kdy parašutista Josef Valčík ve chvíli, kdy se Heydrichův mercedes přiblížil k osudovému místu vybranému pro útok, měl dát Kubišovi a Gabčíkovi signál odrazem v zrcátku.