Kdyby Heydrich mohl další tři roky vraždit, obětí bychom se nedopočítali, obhajuje atentát historik
Stál úspěšný atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha za následný masakr, který po jeho smrti proběhl v Protektorátu Čechy a Morava? „Kdybychom se zeptali parašutistů a těch lidí, kteří jim pomáhali a položili svůj život, tak by to byla otázka nepatřičná. Mělo to obrovský smysl,“ uvádí v Pro a proti ředitel památníku Lidice a historik Eduard Stehlík.
To, že Heydrich přestal v protektorátu působit, přineslo výsledky. „Dříve či později by po likvidaci našich židovských spoluobčanů přišli na řadu Češi. Protože Heydrich sám řekl, že Čech v tomto prostoru nemá co pohledávat,“ dodává Stehlík.
Historik a publicista z deníku Seznam Zprávy Michal Komárek souhlasí se Stehlíkovými argumenty. „Jsou tu ale dvě základní roviny: V rovině politické to jistě stálo za to, mělo to smysl a byla to výborně připravená akce.“
„Ale pak je tu rovina morální, tedy kolik obětí stojí za budoucnost státnosti národa. A tam si myslím, že je správné o smyslu atentátu na Heydricha pochybovat,“ pokračuje Komárek.
Život za život?
Stehlík prý zná reakce těch, kteří přišli o své blízké i děti povražděných.
„Některé lidické ženy tvrdily, že za to ten útok nestál, jiné říkaly, že Heydrich byl zločinec, který si smrt zasloužil. Nám se to v míru počítá jinak než když je válečná situace. Boj za svobodu sebou opravdu někdy přináší obrovské oběti, jak vidíme i teď Ukrajině.“
Publicista cituje generála Miroslava Káchu, účastníka protinacistického odboje. „Ten na konci života řekl, že atentát neměl smysl, protože život jednoho vraha nestojí za životy tolika vynikajících lidí. Heydrich by bez debat skončil v Norimberku na šibenici a zhoupl by se rovnou do pekla.“
„Bylo potřeba, aby rozhodnutí o atentátu udělal někdo, kdo bude mít lidově řečeno ,koule‘ a uvědomuje si, že to může mít za následek obrovské lidské oběti. I ti parašutisté s tím počítali. Rozkaz vydal František Moravec a je doloženo, že prohlásil že jsou situace, kdy národ musí za svobodu platit svou krví,“ upozorňuje Stehlík.
Komárek připomíná, že je také mnoho těch, kteří jsou přesvědčeni, že Heydrichova smrt nic nezměnila, i když byl nacista hlavním architektem takzvaného konečného řešení židovské otázky.
„Například historička Jaroslava Milotová z Terezína říká, že by se nic podstatného nezměnilo, kdyby žil dál. Protože to, co se dělo, byla spíš otázka systému než jednoho člověka,“ shrnuje publicista.
„Lidských obětí by bylo mnohem víc než těch 5 tisíc, které jsme za atentát zaplatili, Heydrich vítal nacistické funkcionáře na Pražském Hradě se slovy: ‚Vítám vás ve starobylém německém městě Praze. Kdyby měl příležitost další tři roky tady vraždit, obětí bychom se nedopočítali‘,“ věří Eduard Stehlík.
Celé Pro a proti Karolíny Koubové si můžete poslechnout v úvodu článku.
