„Na počátku roku 1942 se podařilo nakontaktovat tuto skupinu se zahraničním odbojem, který sebou přivezl z Londýna do protektorátu vysílací stanici s krytým označením Libuše,“ popisuje historik Kyncl.
Výstava Fragmenty paměti v Drážďanech představuje zapůjčený svatovítský poklad včetně Korunovačního kříže. Zahájení se kromě představitelů pražského Arcibiskupství účastnil také prezident Petr Pavel.
Českoslovenští parašutisté Jan Kubiš a Jozef Gabčík tehdy zaútočili na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Zemřel o několik dní později v pražské nemocnici Na Bulovce.
Málokdo se může pochlubit tak hluboko do minulosti sahajícím rodokmenem jako právě Josef Skalský. Jejich rod je doložen od roku 1731, kdy jeho předci pravděpodobně vyrazili z Krkonoš na jihovýchod.
Zástupci strany AfD a ultrakonzervativního křídla CDU na schůzce hledali způsob, jak ze země vyhnat miliony lidí, zjistil investigativní tým Correctiv.
Byl to Karel Čurda, kdo sám a dobrovolně navštívil v červnu 1942 v Praze úřadovnu gestapa a řekl všechno, co věděl, o útoku na Heydricha, parašutistech i českém odboji. Proč to udělal?
Poslední přeživší ležácké tragédie z roku 1942 v neděli položila k památníku 11 bílých růží, které symbolizují 11 zavražděných ležáckých dětí. Jarmile Doležalové, rozené Šťulíkové, bude letos 84 let.
Před 81 lety éterem zněla jména popravených za podporu parašutistů nebo i za samotné schvalování atentátu. Odveta Němců za smrt Heydricha bývá označována jako heydrichiáda.
Svatopluk Bauman, který ve svém věku nechápal, co se kolem něj děje, byl nejprve umístěn do pražského zámečku Jenerálka, který gestapo vyčlenilo pro internaci dětí odbojářů, celkem jich tam bylo 50.
Stromořadí naváže na původní ovocnou alej z poválečné doby 20. století. Vyhlazení Ležáků přežily jen sestry Marie a Jarmila Šťulíkovy, které byly poslány do Německa na převýchovu,
Na záznamech lze slyšet výpovědi bývalé terezínské vězeňkyně, doktorky Milady Horákové, ale také velitele terezínské Malé pevnosti Jöckela nebo někdejšího zastupujícího říšského protektora Daluegeho.
„Hlavní téma festivalu jsou filmové obrazy operace Anthropoid. Nejde jenom o hrané nebo dokumentární filmy. Máme tam dokonce i animované filmy,“ říká historik z Muzea paměti XX. století Petr Blažek.
„Šla jsem ze školy a říkala jsem si: třeba se maminka nebo tatínek vrátili a budou doma. Ale nedočkala jsem se jich,“ vypráví Jaroslava Mokrá, které na konci války bylo 14 let.
Po atentátu na Reinharda Heydricha v květnu 1942 pomáhali Jan a Marie Sonnevendovi ukrýt parašutisty v kryptě kostela v Resslově ulici v Praze. Nově je připomíná pamětní deska v Konviktské ulici.
„V dopise zpravodajci hodnotí úspěšnou akci Anthropoid a likvidaci Reinharda Heydricha, ale zmiňují se v něm také o tom, jaký teror fašisté rozpoutali v protektorátu,“ popisuje ředitel muzea.
Rodina je slabým místem každého člověka, a proto se cílené útoky na rodinné příslušníky – povětšinou zcela nevinné – staly prostředkem totalitních režimů. Jednou z takových metod je „krevní msta“.
Do Armádního muzea na Žižkově se po téměř čtyřleté rozsáhlé rekonstrukci objektu vracejí předměty, které návštěvníky provedou dějinami českých zemí od 6. století až po současnost.
Úkolem výsadkářů bylo navázat kontakt s domácím odbojem, a zejména zajistit spojení s Londýnem. Prostředkem byla přenosná radiostanice Libuše, která vysílala ze strojovny lomu Hluboká poblíž Ležáků.
Události z roku 1942 byly zachytili filmaři devětkrát. Největší stopu zanechal film Jiřího Sequense Atentát, říká publicistka Jana Podskalská. Některé jeho nepřesnosti opakují i další filmaři.
Gestapo 21letého mladíka sedm hodin brutálně mučí. Nakonec mu ukážou tělo matky. Teprve tehdy Aťa prozradí gestapu, že parašutisté se nejspíš ukrývají v kostele svatých Cyrila a Metoděje.
48:24
Praha||Adam Drda, Justýna Jirásková|Historie|Příběhy 20. století
Irena se dnes jmenuje Fajmanová, a hned v úvodu je vhodné zdůraznit, že prožitek heydrichiády představuje jen začátek její pozoruhodné osobní a rodinné historie.
Poslední pamětnice lidické tragédie Jaroslava Skleničková vypráví, jak v táboře ve Fürstenbergu nesměli chodit po chodníku. „Tam jsme nebyli lidi, ale číslo,“ vzpomíná.
Při tragédii celkem přišlo o život 340 lidických obyvatel. Zde je stručný přepis speciálního vysílání Radiožurnálu k 80. výročí vyhlazení Lidic přímo od památníku v obci.
Před 80 lety se v Berlíně odehrál okázalý pohřeb protektora Reinharda Heydricha, na kterém hovořil i Adolf Hitler. O pár hodin později gestapo obklíčilo středočeskou obec Lidice.
„Když vidíme jenom hrdiny-parašutisty a zrádce-Čurdu, přicházíme o ponaučení. Ve společnosti, která bude vystavena krizi, se zase objeví ty různě barevné vrstvy od hrdinů přes oběti po ty, co škodí.“