Armádní muzeum na Žižkově se po čtyřleté rekonstrukci chystá na znovuotevření
Bomba Jana Kubiše nebo dvakrát ukradený prapor československé divize ve Francii. Do Armádního muzea na Žižkově se po téměř čtyřleté rozsáhlé rekonstrukci objektu vracejí předměty, které návštěvníky provedou dějinami českých zemí od šestého století až po současnost. V šesti expozicích teď historici připravují zhruba 300 vitrín a tisíce sbírkových předmětů.
S historikem Zdeňkem Špitálníkem z Vojenského historického ústavu procházíme budovou žižkovského muzea. Stavební práce skončily před pár měsíci, na začátku dubna začali pracovníci muzea instalovat vitríny v jednotlivých expozicích.
Zhruba 300 vitrín a tisíce sbírkových předmětů v šesti expozicích připravují historici v Armádním muzeu na pražském Žižkově
„Takže teď už jedeme čtvrtý měsíc, ale tomu předcházely skoro dva roky příprav jako například vytváření maket jednotlivých vitrín. Po úspěšné doinstalaci těch předmětů se budou řešit popisky, texty,“ popisuje historik.
Téměř všechny vystavené exponáty jsou originály a za každým z nich se skrývá konkrétní příběh. Stejně jako u malého rotního praporku, který v roce 1940 udělili Francouzi československé divizi ve Francii. Praporek se ale ztratil během bojů v létě 1940. O rok později se objevil v Berlíně na výstavě německé válečné kořisti, kde nacisté vystavili třeba prapory z Polska a dalších dobytých území.
„A mezi nimi i prapor první československé divize, první roty prvního pluku. Nicméně z Berlína se praporek do sbírek Vojenského historického ústavu nedostal. Ten příběh je mnohem zamotanější. Někdy v roce 1943 nebo 1944 navštívili Berlínské vojenské muzeum totálně nasazení studenti z protektorátu. A jeden z nich viděl praporek, který Němcům nepatřil, tak ho odcizil. Odvezl si ho pak zpátky do protektorátu,“ vysvětluje Špitálník.
Stojíme v místě, které vypadá jako krypta v kostele svatých Cyrila a Metoděje.
„Chtěli jsme tady připomenout ten nejvýznamnější okamžik protinacistického odboje. A jsou zde unikátní předměty, které se dochovaly paradoxně díky činnosti gestapa. Možná bych tady vyzdvihl jeden předmět, který celý ten příběh vysvětluje a to je kufr, který byl rovněž nalezen v kryptě a obsahuje ještě původní pečetě gestapa a původní popisky z vyšetřování,“ říká Špitálník.
VIDEO: Poslední boj parašutistů. Radiožurnál vysílal historickou rekonstrukci bojů z krypty v Resslově ulici
Číst článek
Do kufru nacisté v červnu 1942 uložili osobní věci parašutistů, kteří se podíleli na útoku na Reinharda Heydricha a později v boji s Němci zahynuli - od ponožek, vázanky, tabatěrky až po pouzdra na pistole.
Výstavu věnovanou druhé světové válce mají historici skoro hotovou. Chybí už jen popisky. Některé předměty ale mluví samy za sebe. Třeba obálka se jménem Karel Čurda a nápisem Mimořádný lidový soud v Praze. Odkazuje na případ výsadkáře, který po smrti Heydricha prozradil svoje spolubojovníky a odbojáře.
Je to obálka, ve které byla uložená oprátka, na které byl Karel Čurda popraven. „Tahle praxe začala po popravě K. H. Franka, s jehož oprátkou se pak následně hodně spekulovalo a nějakým způsobem byla zpeněžena. Aby se tomuto zabránilo, tak se každá oprátka z každé popravy schovávala do takovéto speciální obálky, která nesla jméno popravené osoby,“ vysvětluje historik.
Na dokončení jednotlivých expozic a doprovodných videí mají historici ještě zhruba čtyři měsíce. Armádní muzeum na Žižkově by se mělo znovu otevřít letos na podzim.
