Každý europoslanec dostane po skončení svého mandátu šest měsíců, aby se rozhodl, jak chce dál v unijních institucích působit. Během té doby se nebude moci zapojovat do lobbistických ani reprezentačních aktivit Evropského parlamentu. Vyplývá to z prvního rozhodnutí, které přijalo předsednictvo parlamentu. Snaží se tím uklidnit rozvířené vody po korupční aféře Katargate, cílí tím na větší transparentnost.

Brusel 6:25 19. dubna 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jedná se o první rozhodnutí, které se dotkne zejména bývalých poslanců Evropského parlamentu. Předsednictvo ho schválilo v pondělí a podle informací serveru iROZHLAS.cz prošlo jednomyslně.

Zavádí šestiměsíční lhůtu po skončení europoslaneckého mandátu, během které se nebudou moci bývalí poslanci angažovat v lobbistických nebo reprezentačních aktivitách spojených s parlamentem.

„Hlavním cílem opatření je zamezit, aby se poslanec stal hned po skončení mandátu lobbistou, což dnes vyvolává řadu etických otázek,“ přiblížila motivaci místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO).

Pokud se po půlroce bývalý europoslanec rozhodne být součástí lobbistických struktur, musí se zapsat do transparentního registru. Zbaví se tím ale nároku na přístupová práva a výhody, které připadnou jeho kolegům, kteří tuto cestu nebudou následovat.

Kvestor a člen předsednictva Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti) pro iROZHLAS.cz zhodnotil, že rozhodnutí jde správným směrem, z jeho pohledu by však mohla být pravidla ještě striktnější.

„Konkrétně si myslím, že šestiměsíční ‚cooling-off‘, tedy doba, po kterou nesmí bývalý poslanec vykonávat lobbing, není dostatečná. Její délka by měla být závislá na době, po kterou europoslanci mandát vykonávali,“ vysvětlil Kolaja.

Vypočítával, že například u poslance, který v Evropském parlamentu působil čtyři funkční období – tedy 20 let – by měla doba „vychladnutí“ trvat 20 měsíců.

Součástí opatření je dále také revize pravidel pro přístup do prostor europarlamentu. Sjednocuje aktuální požadavky, kdy klade důraz především na typ předkládaného průkazu (občanky nebo pasu) a zařazení návštěvníka do příslušné kategorie.

Reakce na Katargate

Rozhodnutí si klade za cíl posílit transparentnost v Evropském parlamentu. Pondělní opatření upravuje stávající pravidla z roku 1999, týkající se výhod poskytovaných bývalým poslancům. Reaguje tak na rozjitřenou atmosféru po odhalení aféry Katargate.

„Jde pouze o první krok, další opatření budeme schvalovat a já doufám, že přinesou více transparentnosti do Evropského parlamentu. Věřím, že novými pravidly omezíme možnosti korupčního chování,“ komentovala pro iROZHLAS.cz Charanzová.

Posun v dosavadních pravidlech vítá také Kolaja, který ho označil za „bezpochyby zásadní“. Upozornil zároveň, že zpřísnění pro bývalé europoslance je skutečně prvním z plánovaných opatření.

V kauze, kterou prošetřují belgičtí žalobci a která odstartovala změny, figuruje třeba bývalý italský europoslanec Antonio Panzeri. Mimo něj ale i řecká europoslankyně Eva Kailiová, která v době propuknutí zastávala funkci místopředsedkyně, a také belgický europoslanec Marco Tarabella.

Europoslanci podezřelí v kauze ‚Katargate‘ byli po čtyřech měsících propuštěni, míří do domácího vězení

Číst článek

Policie je viní z přijímání úplatků od představitelů Kataru a Maroka výměnou za to, že budou svůj vliv v Evropském parlamentu uplatňovat ve prospěch těchto zemí. Kailiová i Tarabella byli v minulém týdnu po čtyřech měsících propuštěni z vazby do domácího vězení, kde setrvají do zahájení soudního procesu.

Kauza otřásla unijními institucemi na konci minulého roku. Předsedkyně europarlamentu Roberta Metsolaová se následně nechala slyšet, že by měla být přijata opatření, která zabrání podobným excesům do budoucna. Poté představila 14bodový plán, jak by měli poslanci postupovat.

Plán prezentovala v prosinci a europoslanci v únoru odhlasovali vznik nového orgánu pro etiku a opatření proti korupci, v současnosti se debatují konkrétní reformy. Předsednictvo parlamentu by se mělo v příštích týdnech zabývat dalšími aspekty prvního souboru opatření, jako je účast zástupců zájmových skupin na akcích pořádaných v europarlamentu nebo revize vnitřních pravidel pro oznamování nekalých praktik.

Souběžně se zavádějí  opatření, která ale vyžadují změny v jednacím řádu. Konkrétně byly zahájeny rozpravy ve výboru pro ústavní záležitosti (AFCO).

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít