Lipavský: Evropská solidarita zafunguje. K čemu bude Německu plyn, když budou české továrny stát?
Státy Evropské unie se tento týden kvůli očekávanému omezení dodávek plynu z Ruska dohodly na pravidlech omezení spotřeby plynu. „Je to velký úspěch pro naši vládu a ministra průmyslu Jozefa Síkelu, který jednání vedl. Uvědomění si, že naše ekonomiky jsou provázané, povede k tomu, že solidarita opravdu zafunguje,“ řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) pro Český rozhlas Plus.
„K čemu bude v Německu plyn, když by české továrny stály a nemohly dodávat do německých továren? Na druhou stranu platí, že každý stát si musí energetickou bezpečnost zajistit a naše vláda na tom intenzivně pracuje,“ pokračuje šéf české diplomacie.
Poslechněte si Interview Plus Lukáše Matošky. Hostem je ministr zahraničí Jan Lipavský z Pirátské strany
Podle rakouského kancléře Karla Nehammera ovšem Unie dává členským státům protichůdné pokyny – na jedné straně je vyzývá, aby spolu nesoupeřily v nákupech plynu, ale na straně druhé by měly plnit zásobníky.
„Myslím, že každý stát prosazuje své zájmy a tyto výroky jsou politickou taktikou Rakouska, které by chtělo od Komise slyšet něco trochu jiného. Je to země velice závislá na ruském plynu a teď se musí přeorientovat,“ komentuje Lipavský.
Jedinou cestou podle něj je částečně snížit spotřebu plynu, připravit se na zimu a hledat alternativní zdroje energií. V českém případě vybudovat propojení do Polska a posílit kapacity směrem na západ.
Veřejné budovy vytápěné jen na 19 stupňů, úspory i doma. Země v unii se shodly na plánu pro zimu
Číst článek
Zadržet Rusko
Ve vztahu k válce na Ukrajině je podle Lipavského Evropská unie jednotná tak, jako nikdy v zahraničněpolitických otázkách nebyla. Úkolem české diplomacie je prý nadále přesvědčovat své sousedy a významné evropské státy, že v jednotě nesmíme polevit, protože Rusko ze svých plánů na zničení Ukrajiny a přiblížení se do střední Evropy nijak neustupuje.
Ministr zahraničí zdůrazňuje, že příčina dnešních problémů s vysokou inflací a rostoucími cenami energií tkví v agresi režimu Vladimira Putina, a pokud některé státy nejsou připravené vytrvat v tvrdém postoji vůči Rusku, zadělávají si prý do budoucna na velké problémy.
„A to odpovědné vlády vidí. Když například sledujeme debatu v Německu, tak tam se pomalu, ale jistě posouvají k tvrdší pozici. Ačkoli Německo vyzývám, aby bylo v poskytování vojenské pomoci aktivnější, tak platí, že ji poskytují a z německých děl se na Ukrajině pálí. Ale 80milionový stát s nejsilnější ekonomikou Evropy má potenciál přispět více,“ zdůrazňuje ministr.
Cílem českého předsednictví je podle něj hledat nejrůznější formy, jak Ukrajinu ekonomicky, politicky i vojensky podpořit. „Pokud Ukrajina padne, máme Rusko ve střední Evropě a je bezprostřední hrozbou i pro Českou republiku,“ zdůrazňuje.
„A tím druhým úkolem je, aby se Unie začala bavit o tom, jaké budou naše vztahy s Ruskem dlouhodobě. A já říkám, že Rusko se nepromění, zůstane totalitou a bude ohrožovat Evropu – pojďme najít cesty, jak ho zadržovat v jeho vlivu,“ dodává.
Celý rozhovor si můžete poslechnout v audiozáznamu.
