Roční spotřeba plynu je čtyřikrát vyšší, než kolik ho nyní máme v zásobnících, upozorňuje expert Kocůrek
Státy Evropské unie se dohodly na pravidlech omezení spotřeby plynu pro nadcházející topnou sezonu v případě výpadku dodávek z Ruska. Česko má podle ministra průmyslu Jozefa Síkely (STAN) už teď zásobníky naplněné z 80 procent, což je cíl pro konec listopadu. „Je to mimořádný počin vzhledem ke komplikacím, které zažíváme. Ale neznamená to, že tam těch 80 procent bude i v říjnu,“ podotýká expert na zásobování plynem Michal Kocůrek.
Kocůrek poukazuje i na to, že v letech 2019 a 2020 bylo celkové množství plynu v zásobnících vyšší, než je teď. Nyní jsou v nich 2,678 miliardy metrů krychlových plynu, roční spotřeba Česka je ovšem zhruba čtyřikrát vyšší.
Poslechněte si celé Interview Plus Petra Dudka. Hostem je Michal Kocůrek, odborník na zásobování zemním plynem ze společnosti EGÚ
„Byť by byly zásobníky naplněné na 100 procent, nestačily by nám na pokrytí celé topné sezony. Potřebujeme k tomu i dovoz, a pokud ten nebude dostatečný, tak i omezení na straně spotřeby,“ zdůrazňuje odborník na zásobování zemním plynem ze společnosti EGÚ.
Evropští představitelé sice deklarují, že je Unie schopna zajistit dostatek plynu pro všechny členské země, podle Kocůrka jde ale spíše o politické prohlášení, které není podloženo čísly.
Veřejné budovy vytápěné jen na 19 stupňů, úspory i doma. Země v unii se shodly na plánu pro zimu
Číst článek
Evropská unie ročně spotřebuje zhruba 500 miliard metrů krychlových plynu. Spekuluje se o tom, že by ruské zdroje mohly nahradit země jako Nigérie, Izrael, Egypt, Ázerbájdžán nebo Norsko.
„To jsou země, které patří mezi stávající dodavatele LNG. A v krátkém časovém horizontu neočekáváme, že by mohly výrazným způsobem navýšit svůj export do Evropské unie. Je určitě v pořádku s nimi začít jednat o navýšení kapacit, ale pro letošní zimu bych v tom neviděl velký přínos,“ upozorňuje Kocůrek.
Dobrovolné úspory
Podle unijního úsporného balíčku by se veřejné budovy měly vytápět na 19 stupňů Celsia, domácnosti by pak měly snížit teplotu vytápění o jeden stupeň. Kocůrek se ale domnívá, že v případě Česka je potenciál pro snížení vyšší a stát by k tomu měl občany pobízet.
„Nemyslím si, že by úspory měl stát vymáhat ani že by na to měl jakýkoli mechanismus. Musí apelovat na dobrovolnost a přijít se skutečně kreativní kampaní, která by k tomu většinu domácností navedla,“ soudí expert.
Domácnosti by tak měly zvážit, zda některé místnosti nevytápí zbytečně nebo příliš, případně řešit dobu sprchování a koupání. V jejich případě ale půjde spíše o drobnosti, větší omezení by se měla týkat velkoodběratelů a průmyslu.
Konkrétní opatření se ve středu mají ladit na ministerstvu průmyslu a obchodu se zástupci podnikatelů. Zatímco pro některé subjekty totiž mohou být nedodávky fatální, pro jiné zas může jít o komfortní snížení, které nemusí být vedeno nařízením státu, ale částečně i vysokou cenou plynu.
Poslechněte si celý rozhovor.
