Analytici varují, že krok Washingtonu může tuto zimu vést v Evropě ke kriticky nízkým zásobám plynu, což by způsobilo výraznější růst jeho burzovní ceny, která je směrodatná i pro Českou republiku.
V terminálu Stade nedaleko Hamburku bude mít od roku 2027 k dispozici dvě miliardy metrů krychlových plynu ročně, což je více než čtvrtina současné tuzemské spotřeby.
Ruský plyn Česko nahradilo dovozem plynu z Norska a zkapalněným plynem LNG z Nizozemska a Belgie. K omezení závislosti na Rusku pomohly i úspory ve spotřebě.
„Spotřeba plynu je tak nadále o více než 20 procent nižší, než byla v loňské topné sezoně, a na náš cíl ušetřit 800 milionů kubíků plynu stále máme více než slušný náskok,“ uvedl ministr Síkela.
Německo si zákonem stanovilo, že musí mít zásobníky na zimu k 1. listopadu naplněné z 95 procent. Cíl splnilo v polovině října. Podle kancléře Olafa Scholze je země na zimu dobře připravena.
13 firem přišlo o kapacitu pro skladování plynu. Podle ministerstva průmyslu a obchodu zásobníky nedostatečně využívaly. Ministerstvo dostalo pravomoc po novelizaci energetického zákona.
Česko má podle ministra průmyslu zásobníky plynu naplněné z 80 procent. „Je to mimořádný počin vzhledem ke komplikacím, ale neznamená to, že tam těch 80 procent bude i v říjnu,“ podotýká expert.
Sulík řekl, že Slovensko má v zásobnících uskladněno množství plynu, které odpovídá 49 procentům roční spotřeby země. Podle ministra by země zvládla i případné zastavení dodávek suroviny z Ruska.