Když jsme Jirkovi tleskali vestoje, tekly mi slzy. Mám z filmu Vlny upřímnou radost, vypráví Kotek
Herec Vojtěch Kotek si zahrál ve filmu svého kolegy a kamaráda Jiřího Mádla Vlny. Jak vnímá film a jaká byla slavnostní premiéra? „Byl jsem u toho, kdy se Jirkovi splnil sen se vší parádou, měl ve Varech premiéru filmu a tleskal mu vestoje celý karlovarský festival. Natočil něco, co má obrovskou sílu a hodnotu a co je skvělá výpověď v dnešní době,“ vyprávěl v Karlových Varech pro Radiožurnál.
Jaké to bylo v hotelu Thermal, kde se promítal film Vlny ve světové premiéře? Zní to velkolepě.
Bylo to velmi silné. Jednak ten film sám o sobě je obrovsky silný a ta reakce, kterou vzbudil, byla ještě o to silnější. Pro mě to bylo neuvěřitelně dojemné. Já jsem obrovsky vděčný, že u toho jsem a že u toho můžu být. A když jsme všichni v tom Thermalu stáli a 10 minut jsme Jirkovi tleskali vestoje, tak mi upřímně tekly slzy, protože jsem si vzpomněl na jeden moment, z natáčení Snowboarďáků.
Před 20 lety jsme si s Jirkou řekli: „Já chci být režisér, já scenárista“. Včera jsem byl u toho, kdy se Jirkovi splnil sen se vší parádou, vypráví Vojtěch Kotek
Oba dva jsme na pokoji otevřeli notebooky a oba dva jsme si něco psali – já jsem psal svůj přijímačkový film do školy na FAMU, Jirka začal psát svůj první scénář. A tihle dva kluci si navzájem řekli: „Já chci být režisér, já chci být scenárista“. A kolikrát se to asi tak v životě lidem může stát – bývají to takové plané řeči, je to nějaký sen, který se málokdy splní.
A já jsem včera byl u toho, kdy se Jirkovi splnil sen se vší parádou, měl ve Varech premiéru filmu, ve kterém jsem mu mohl hrát, a tleskal mu ve stoje 10 minut celý karlovarský festival. Natočil něco, co má obrovskou sílu a hodnotu a co je skvělá výpověď v dnešní době. Takže se mi to tak jako zvláštně uzavřelo. A o to víc je to samozřejmě ještě symbolické, že je to 20 let od toho momentu, kdy jsme spolu takhle seděli na tom natáčení Snowboarďáků a řekli si, že to chceme dělat.
„Jirka Mádl je původně hokejista. A po povedeném záběru má tendenci ho oslavovat stejně jako gól.“
Já si teď vzal do ruky mobilní telefon. Neberte to jako neslušnost, ale protože jsem si vás tajně vyfotil. Protože takové upřímné objetí, které jste udělil Jirkovi, mě to dojalo.
No je to tak. Je to fakt velmi, velmi, velmi upřímná radost, protože ačkoliv se nás často lidi ptají, jestli jsme opravdu kamarádi a jestli mezi sebou necítíme nějakou konkurenci nebo tak něco, tak já to takto skutečně nevidím, já mu to obrovsky obrovsky přeji a jsem strašně rád, že u toho jsem.
A myslím si, že Jirka udělal i pro celou naši generaci velmi důležitý krok, protože jsem se často setkával s tím: „Hele, to jsi nezažil, o tom nemáš právo něco říkat, vyprávět“. A Jirka vypráví o něčem, co nezažil, ale vypráví o tom, protože se to nás všech týká a celá ta společnost to prožila.
A ty věci se ve světě v těch vlnách opravdu dějí a vracejí. A znova se něco podobného děje. A my máme právo o tom vyprávět, abychom se z toho poučili a abychom ty chyby neopakovali, abychom se naučili v těch vlnách pevně stát na jednom místě a čekat, jestli nás rozbijí, nebo ne. Ale hlavně na tom místě zůstat stát.
OBRAZEM: Film Vlny má za sebou premiéru ve Varech. Herci se prošli po červeném koberci a uvedli snímek
Číst článek
Je pravda, že ani Jiří, ani vy, Vojtěchu, jste to nezažili, ale on si to Jiří odchodil. On si to nastudoval, vyrešeršoval. Setkával s těmi redaktory – dokud ještě žili – jako byl Honza Petránek, Věra Šťovíčková, a všichni ti aktéři těch tehdejších událostí, později aktéři filmu vlny.
Ano, on si ty informace ověřoval, což je taky to, o čem ten film je, protože síla informace a síla slova a informace jako takové je obrovská. A je hrozně důležité tu informaci podávat tak, jaká je ve skutečnosti a jak je pravdivá, protože pravda je jenom jedna, to se na mě nezlobte.
A je důležité, aby byli lidi, kteří ty informace podávají, pravdiví, ačkoli to třeba nesouzní s jejich názorem anebo s tím, jak oni ten svět vidí. Ale aby tu byli tito lidé, který pořád stojí na tom místě a říkají tu pravdu, tak, jaká je, i když jim úplně nevoní.
Znáte Jiřího Mádla přes 20 let. Jakého jste v něm poznal režiséra?
Velmi pečlivého. Já mám obecně rád herecké režiséry nebo režiséry, kteří někdy hráli. Když budu mluvit konkrétně o Jirkovi, on je po tom záběru schopný za vámi přijít a říct vám úplně přesně, co přečetl z toho, co se tam do těch vět snažíte vložit, za jaké pocity a za jaké emoce. A co tím vlastně říkáte, když tu větu říkáte.
Ve Varech má premiéru Mádlův film Vlny. ‚Jsem nervózní, ale začínám se těšit,‘ říká režisér
Číst článek
A to je skvělé, protože vy chápete, že jste najednou v rukou někoho, kdo vám rozumí a kdo to čte. A pak vám třeba řekne: Zkus tam přidat ještě trošku toho nebo toho. To je jeden velmi důležitý aspekt, který Jirka má. Pak tady bylo často skloňované jeho nadšení pro věc. On je totiž původem hokejista. A po povedeném záběru má tendenci ho oslavovat stejně jako gól.
A druhá věc je, že on třeba konkrétně Vlny měl napsané zhruba 10 let, takže měl čas si ten film opravdu dobře rozmyslet a měl skutečně ty věci vymyšlené skoro na vteřinu. Co se kdy jak má dít i jaký kde bude impulz a akcent. A už to viděl v kontextu s hudbou, kterou do toho chce použít a v tom filmu to je vidět, jak to do sebe zapadá, jak to šlape a myslím si, že to taky neuvěřitelně dobře vypráví. Je obrovský talent scenáristický i režijní.
Co čeká v létě vás?
Spousta věcí a zajímavých projektů. Já se teď snažím nasměrovat práci ke své rodině. Protože teď jsem hodně času trávil běháním všude možně, a narodil se mi synek, mám skvělou ženu, a chci trávit co nejvíc času s nimi, tak jsem si vymyslel takový projekt, který by se částečně týkal i jich, tak uvidíme, jestli se mi podaří ho zrealizovat.
