Už vůbec ne, aby nebyla pod kontrolou jeho vlády. Moskevský deník Kommersant tvrdí, že takto Kreml zdůvodnil, proč v Radě bezpečnosti možnosti pomoci uprchlým Syřanům dosavadním způsobem zabránil svým vetem. Syrský prezident se údajně umí sám o své lidi postarat. Náhled sdílela vláda v Pekingu. Tak se i ona, jako druhý stálý člen Rady bezpečnosti, připojila vetem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář Ivana Šterna

Byla to první hořká porážka Němců, kteří se 1. července ujali předsednictví Rady bezpečnosti. Spolu s Belgičany jako její nestálí členové přišli s návrhem mandát OSN poskytovat do Sýrie humanitární pomoc (právě pozbýval platnosti) prodloužit a zajistit tak, aby potraviny, zdravotní materiál a léky mohly dál putovat až třemi přechody přes turecké hranice jako dosud.

Narazili však. Poukaz na to, že veto ve skutečnosti odsuzovalo uprchlé Syřany, ženy, děti, včetně kojenců, k pomalé smrti hladem, žízní, vysílením, případně na různé nemoci a obtížně léčitelná zranění, nedojímal.

Jedním slovem: Velmocenská politika opět ukázala svoji opravdovou tvář.

Kompromis

Nebyli by to ale houževnatí Němci a Belgičané, kdyby v duchu zásady „lepší něco nežli nic“ nepřišli vzápětí s kompromisním návrhem, otevírajícím humanitární pomoci možnost, aby proudila alespoň přes jeden turecko-syrský přechod. S kompromisem vlídný souhlas vyslovili Rusové. Přidali se k nim se stejnou vlídností soudruzi z Pekingu. Trvají ale na podmínce, aby humanitární pomoc obsahovala jen pomoc humanitárního ražení. Potraviny, léky a zdravotní materiál. Obsah ostatně zkontrolují na zvoleném přechodu dohlížející Asadovi vojáci. Příležitost náležitě se přiživit to bude víc než výtečná.

Německému ministru zahraničí Maasovi, stejně jako generálnímu tajemníkovi OSN Guterresovi se zjevně ulevilo. Ne však tolik humanitárním organizacím. Kompromisní rozhodnutí Rady bezpečnosti považují za stejně nelítostné a bezohledné, i když jim zpolovic vychází vstříc. Jenže právě ta druhá polovina bude nejspíš příčinou, proč nevinní lidé, dřív než se k nim pomoc vůbec dostane, budou trpět, možná i umírat.

Taková je ale velmocenská politika. Vznešeně se tomu říká státní a národní zájmy aneb jak si smutně povzdechl berlínský list DIE WELT – Moskvě moc, Evropě uprchlíky!

Autor je publicista

Ivan Štern Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít